Hadi

Základni podmínky chovu

2011-09-21T03:27:00.000-07:00

Tyto želvy chovejte v párech v teráriu o ploše
nejméně 4 m2. Dno pokryjte bukovými
hoblinami nebo rašelinou, která musí být poměrně
suchá. Jako úkryt poslouží např. krabice.
Denní teplota je 25-30 °C, pod lampami
45 °C. Můžete použít i malý radiátor ústředního
topení, případně topný ventilátor, vyzařované
teplo je však velice důležité. Minimální
noční teplota je 20 °C. Severní forma této
želvy potřebuje vysokou vlhkost (80% ve dne,
100% v noci), kterou vytvoříte pomocí vodopádku
nebo rozprašovacího zařízení. Dejte
želvám 15 cm hlubokou nádobu s vodou ohřívanou
na 25 °C. Severní formy se vyhýbají
jasnému světlu.
Tyto želvy si hloubí jamku, do níž kladou vajíčka.
Připravte jim k tomu krabici o velikosti
100 x 50 x 50 cm, naplněnou listovkou.
Nad krabici upevněte lampu z lisovaného
skla.
Tyto želvy můžete chovat v teráriu společně
s leguány zelenými.

Kladení vajec

2011-06-20T05:39:00.000-07:00

Samička si vyhrabe v kypré písčité půdě jamku,
do které naklade 2-8 oválných vajec. Při
teplotě 30-32 °C se mláďata líhnou po 65-70
dnech; pokud je teplota o něco nižší, líhnou
se po 80-100 dnech.
CHELONOIDIS CARBONARIA, ŽELVA UHLÍŘSKÁ
Zákonná ochrana: CITES II.
Tento druh je někdy zařazován do rodu
Geochelone.
Vzhled
Tyto želvy mají 30-50 cm dlouhý, tmavý krunýř,
který má na každé rohovíte destičce světle
žlutou skvrnu. Severní varianta má na končetinách
a hlavě žluté až oranžové šupiny,
zatímco jižní pouze červené skvrny.
Rozšíření
Tyto želvy pocházejí z Jižní Ameriky, konkrétně
z oblasti Venezuely a severní Argentiny.
Obývají různé biotopy, od savany až po
okraje lesů. Snažte se zjistit přesný původ želvy,
abyste jí mohli zajistit optimální životní
podmínky.
Pokud má želva problémy při svlékání kůže,
je terárium příliš suché.
Tmavší, silnější sameček želvy slepni se předvádí samičce
kýváním hlavou, než okolo ní začne kroužit v předehře
pálení
Želva uhlířská, Chelonoidis carbonaria
Žehy stcpní u nádoby na kladení vajec.

Vzhled

2011-05-25T23:41:00.001-07:00

Vzhled
Samička dorůstá délky 20 cm, sameček 16 cm.
Krunýř má pískovou barvu s tmavými skvrnami.
Je poměrně kulatý, nahoře zploštělý. Na
konci ocasu je dráp. Želvy čtyřprsté si hrabou
hluboké nory.
Rozšíření
Tento druh obývá rovinaté oblasti jihozápadní
Asie (Afghánistán, Írán, Pákistán, území
bývalého SSSR). Jsou aktivní od dubna do září.
Ve velmi vyprahlých oblastech se uchylují
k letnímu odpočinku.
Základní podmínky chovu
Vytvořte pro želvy stepní terárium, na jehož
dno dejte min. 2 m2 písku nebo písčité půdy.
Letní teplota je 25-35 °C, pod lampami
40-45 °C. Instalujte také podlahové vytápění.
Samečci jsou agresivní vůči samcům jiných
druhů želv, i když jsou někdy třikrát větší než
oni.
Potrava
Tyto želvy jsou převážně býložravé.
Určení pohlaví
Sameček má silnější a delší ocas, nemá však
dovnitř vyklenutý plastron, který se vyskytuje
u většiny suchozemských želv.
Páření
Zimní spánek: viz Testudo hermanni. V přírodě
se tyto želvy páří v srpnu a v září. Vejce
kladou v květnu až červnu. V teráriích se však
často páří na jaře a kladou vejce o 1,5-2 měsíce
později.
Námluvy zahrnují kývání hlavou, kroužení

okolo samičky. Páření proběhne tehdy, až samička
přestane utíkat.

Odchov mláďat

2011-05-09T00:24:00.000-07:00

V chovném teráriu vytvořte podobné podmínky
jako v příbytku dospělých; mláďata
evropských druhů však chovejte při teplotě
o něco nižší než jejich rodiče. Polovinu půdy
udržujte poměrně vlhkou, aby nedocházelo
k deformacím krunýře.
Dejte mláďatům mělkou misku s vodou, do
které se celá vejdou. Nesmí však být příliš
hluboká, aby se neutopila. Každé ráno postřikujte.
Několik dní po vylíhnutí začněte mláďatům
dávat najemno rozsekané listy a měkké ovoce.
Strava by měla obsahovat 15-30% živočišných
bílkovin.
Vynechte první zimní spánek (kvůli možným
deformacím krunýře), další však už nikoli.
Nenechte mladé želvy růst příliš rychle, protože
jejich krunýř by neměl onen krásně
vyklenutý tvar. Želvy pohlavně dozrávají po
5-10 letech.
/IGR/ONE/ViyS HORSFIELDII, ŽELVA STEPNÍ
Syn.: Testudo horsfieldii.
Zákonná ochrana: CITES II.
Poměrně malá, často chovaná suchozemská
želva.

Suchozemské želvy

2011-03-08T07:19:00.000-08:00

Potrava
Krmte dvakrát až třikrát týdně, převážně zeleninou
a ovocem (viz hlavní kapitola o krmení).
Živočišná strava (namočené suché kočičí
krmení - bez barviva, žížaly, slimáci
a hlemýždi) by neměla u dospělých želv tvořit
více než 15% diety, u mladých jedinců to
však může být o něco více (max. 30%).
Zejména mladé želvy potřebují hodně vápníku
a vitaminu D3. Krmte je nejlépe každý den.
Rozmanitost stravy je velice důležitá.
Páření
Samečci se předvádějí klaněním hlavy a při
páření vydávají zvuk.
Samičky si mohou uchovávat sperma uvnitř
těla a jsou známy případy, kdy došlo k oplodnění
vajíček až o 4 roky později.

Suchozemské želvy

2011-02-09T05:21:00.000-08:00

Rozšíření
Želvy suchozemské žijí převážně v Africe, ale
i v Evropě, Asii a Americe; nikoli však v Austrálii.
Základní podmínky chovu
Plocha podlahy terária musí být co největší.
Zbudujte úkryty z kamenů, cihel a dřeva.
Vnitřní terárium se želvami stepními Želva zelenavá
Rostliny želvy sežerou nebo zničí. Během dne
vytápějte terárium bodovými lampami, eventuálně
podlahovým vytápěním. Teplota vzduchu
však musí být vyšší než země, protože
želvám škodí dýchat studený vzduch do teplých
útrob.
Některé želvy, např. rodu Testudo, můžete
v létě chovat ve venkovním teráriu (viz Testudo
hermanni).
Pokud to želvám nezpůsobuje stres, můžete je
jednou týdně 30 minut koupat ve vlažné vodě.
Nedělejte to však u druhu A. horsfieldii.
Nikdy nepoužívejte mýdlo!

Čeleď Testudinidae,

2010-10-26T03:20:00.000-07:00

želvovití suchozemští
Zákonná ochrana: želva egyptská T. kleinmanni
je zařazena v příloze CITES I.
Všechny ostatní suchozemské želvy jsou
CITES II.
Vzhled
Suchozemské želvy mají silně zkostnatělé,
vysoko vyklenuté krunýře pokryté rohovinovými
destičkami, které nemají téměř žádné
spoje. Prsty na kulatých, sloupovitých nohou
srostly v jedno silné chodidlo. Přečnívají pouze
drápy.
Řada suchozemských želv se dožívá 50 až
100 let.

Manipulace

2010-06-15T01:28:00.000-07:00

Želvu můžete po nějakou dobu držet za boky,
potom ale zvíře neočekávaně využije svůj
dlouhý krk a kousne vás, případně vás poškrábe
ostrými drápy na silných nohou a vy
jej upustíte na zem. Držte želvy pevně za zadní
část krunýře.
Kajmanky dravé (Chelydra serpentina) a kajmanky
supí (Macroclemys temminckii) vám
snadno ukousnou i prst. Zvedejte je za zadní
nohy nebo za ocas a převraťte je břichem
k sobě.
Suchozemské želvy jsou mnohem mírumilovnější
a můžete je držet po stranách krunýře.
Je obtížné zachytit želvě hlavu, když jí potřebujete
podat lék. Raději se obraťte na někoho
zkušeného. Odborník počká, až želva salelva
nahoře trpí nedostatkem vápníku nebo vitaminu
D, takže má deformovaný krunýř.
Kajmanka dravá
ma vystrčí hlavu, a bleskově ji uchopí. Pokud
zatlačíte zadní nohy do krunýře, po kratším
čekání se hlava obvykle objeví. Kajmance
můžete vytáhnout hlavu tak, že ji necháte
zakousnout se do kusu látky. V případě potřeby
můžete roztáhnout přední nohy a zachytit
hlavu vidlicí ve tvaru L pod dolní čelistí. Při
chytání hlavy u želvy druhu Terrapene potřebujete
velkou dávku trpělivosti a rychlosti.
Otevření krunýře vidlicí však způsobuje značný
stres.
Tlamu otevřete tak, že mezi čelisti vtlačíte
plochý předmět, např. špejli od nanuka,
a zatlačíte směrem nahoru. Jiná osoba potom
zavede lubrikovanou sondu do jícnu, dokud
neučiti slabý odpor. Nezavádějte sondu do
průdušnice, která je za kořenem jazyka. Při
nalévání tekutiny držte želvu po nějaký čas
kolmo.
Želvy převážejte v pevných, zateplených krabicích.

Choroby

2010-06-07T02:47:00.000-07:00

- Zdravá želva má tvrdý, nepoškozený krunýř
bez deformací. Nedostatek vápníku, ultrafialového
záření nebo vitaminu D3 způsobuje
oslabení a deformace krunýře. Výjimkou
jsou želvy s měkkým krunýřem (čeleď Trionychidae).
- Při chůzi zvedá zdravá želva břišní štít od
země. Pokud ne, je to známkou slabých nebo
deformovaných končetin.
- Je želva ostražitá? Většina želv při doteku
krunýře vtahuje hlavu a nohy dovnitř. Nohy
by měly klást odpor při pokusu vytáhnout
je z krunýře (ne příliš doslovném).
Sladkovodní želvy se při přenášení snaží
utéci a jsou velice pohyblivé. Želva ležící na
zádech, která se nesnaží narovnat, je nemocná.
Nemocné a zraněné želvy chovejte odděleně.

- Prohlédněte želvám kožní záhyby, zda nemají
vnější parazity (klíšťata a roztoče),
zvláště u druhů odchycených ve volné přírodě.
Trus dejte vyšetřit na červy, bičíkovce
apod.
- Želvy nakažené plísní (světlejší, jinak zbarvené
skvrny pokryté slizem nebo rankami)
dejte na 1 hodinu do roztoku 1 g manganistanu
draselného na 100 ml vody. Potom
napadenou oblast vyčistěte. Střídavě koupejte
také v roztoku 10 g kuchyňské soli na
11 vody.
- Želvy suchozemské by neměly mít kašovitý
nebo tekutý trus.
- Želvám s přerostlým zobákem dávejte tvrdou
stravu, např. mrkev, a kleštičkami oštípejte
rohovinu na zobáku do správného
tvaru.
- Suchá, volně visící kůže na nohou a krku je
u želv suchozemských příznakem přebytku
vitaminu A. Může vést až k otevřeným ránám.
Zvířatům začněte co nejdříve podávat
stravu chudou na vitamin A, pokračujte
vtom po řadu měsíců. Rány ošetřete.
Nemocné nebo zraněné želvy oddělte od
ostatních, aby je jiné želvy nepokousaly.

Páření

2010-06-03T02:47:00.000-07:00

Želvám z oblastí, kde probíhá skutečná zima,
prospívá zimování, pro chov však není
nezbytně nutné. Tropické druhy jsou navyklé
na střídání suchých a deštivých období
a k páření je stimuluje napodobení tohoto
přírodního cyklu. Před pářením obvykle probíhají
dlouhé námluvy.
Kladení vajec
Těsně před kladením vajec bývá samička neklidná
a má sklony k hrabání. Někdy můžete
vajíčka nahmatat v tříslech, můžete však
poškodit vejcovody. Náhlý váhový přírůstek
je známkou březosti, proto samičky pravidelně
važte.
Želvy kladou vejce do mírně vlhké půdy. Vejce
obvykle postupně ztvrdnou.
Páření želv uhlířských Chelonoidis carbonaria
Pravidelným vážením kontrolujte, zda nebude samička
v nejbližší době klást vejce.
Odchov mláďat
U řady plazů určuje často inkubační teplota
pohlaví potomků. U želv se při nižších teplotách
rodí více samečků, při vyšších více samiček.
Normální teplota pro druhy z mírného
pásma je 22-32 °C.
Mladé želvy krmte rozmanitou stravou a nezapomínejte,
že potřebují vitaminové a minerální
přípravky bohaté na vápník.
Menší druhy pohlavně dozrávají po 5 letech,
větší až po deseti.

Určení pohlavi

2010-05-25T01:09:00.000-07:00

U dospělých želv lze pohlaví rozlišit vizuálně,
někdy to jde i u semiadultních jedinců.
- většina samců má silnější a delší ocas než samice,
kloaka je blíž špičce ocasu.
- Řada želv má na předních nohou jeden nebo
několik delších drápů, používaných při
páření.
- U mnoha želv má samička vyklenutější, méně
hranatý karapax. Sameček mívá u zadečku
více vroubkovaný plastron, zatímco
u samičky bývá hladký. Toto rozlišení slouží
k lepšímu uchopení při páření.
- U řady druhů je samička větší a těžší. Samečci
mohou mít větší hlavu.
- Krunýře mají různou barvu a strukturu podle
pohlaví.

Suchozemské želvy

2010-05-19T03:20:00.000-07:00

Rozšíření
Přibližně 220 druhů v 75 rodech obývá nejrůznější
biotopy tropických, subtropických
i mírných podnebních pásem.
Základní podmínky chovu
Typ terária se liší podle druhu želvy a je popsán
u každého druhu nebo skupiny. Všechny
želvy jsou však citlivé na průvan. Řadu
druhů z mírného pásma (Severní Amerika)
můžete chovat ve venkovním teráriu, nesmíte
je tam však přenést příliš brzy. I ve venkovním
teráriu však musí být jeden teplý závětrný
přístřešek.
Želvy z USA, Evropy a severní Afriky můžete
po celý rok chovat ve skleníku nebo zimní
zahradě.
Želvy chycené ve volné přírodě jsou pověstné
množstvím vnitřních parazitů. Želva může
vypadat navenek zdravě, ale přitom přená-

šet škodlivé měňavky (Entamoeba invadens).
Ještěry zabíjí tato měňavka během několika
týdnů.
Z tohoto důvodu chovejte takovéto jedince
po šest měsíců v karanténě, nechtě je vyšetřit
na nákazu měňavkami a před přidáním
k ostatním je příslušně ošetřete. Preventivně
podávejte metronidazol (50-75 mg/kg, podávat
orálně po 10 dní).

Želvy

2010-05-11T03:57:00.000-07:00

Řád Testudinata, želvy
Tento řád plazů má krunýř pokrývající téměř
celé tělo a dělící se na hřbetní štít (karapax)
a břišní štít (plastron).
Obě části krunýře mají kostěnou kostru po-
Mláďata vodních želv (toto je Graptemys kohni) jsou vůbec
nejprodávanějšími plazy.
Samečci želv mají širší a delší ocas než samičky. U želvy
amnoinské Cuora amboinensis/e kořen ocasu ztluštěný.
krytou vrstvou rohoviny. Krunýř je součástí
kostry, protože je přirostlý k obratlům a žebrům.
Želvy s měkkým krunýřem nemají vrstvu
rohoviny, je však obtížné je chovat. Všechny
přečnívající části těla mohou zatáhnout
do krunýře. Želvy jsou jedinými obratlovci,
u nichž jsou lopatky uvnitř žeberního koše.
Tlama je zobákovitá, s ostrými kostěnými hranami.
Čelisti želv jsou pokryty rohovitou pochvou
a jsou buď velice ostré (u masožravých druhů),
nebo pilovité (býložraví).
Nejčastěji chovanými želvami je podřád želv
skrytohrdlých (Cryptodira), zahrnující 10 čeledí.
Tyto želvy v nebezpečí vtahují hlavu do
krunýře. Nejdůležitější čeledi jsou Testudinidae
- želvovití suchozemští, Emydidae - želvovití
voďní a Chelydridae - kajmankovití.
Skrytohlavé želvy (Pleurodira) tvoří 2 podčeledi,
které v nebezpečí zatahují krk do krunýře
stranou, takže hlava pak leží před tělem
napříč mezi předníma nohama. V zajetí se
občas chovají rody Emydura, Pelusios a Pelomedusa.

Manipulace

2010-05-09T23:56:00.000-07:00

S těmito plachými hady manipulujte co nejméně.
Pokud je vezmete do ruky, budou se
kroutit a kousat, jejich kousnutí však stěží
zaznamenáte.
Nerodia spp.
Rod Nerodia (Severní Amerika) tvoří vodní
užovky s podobným způsobem života jako
rod Thamnophis. Živí se rybami, jsou vejcoživorodí,
snadno se chovají. Jsou o něco silnější
než hadi rodu Thamnophis. Oblíbená
Nerodia fasciata dorůstá 90-150 cm. Chovejte
je v poměrně suchém teráriu s velkou vodní
nádobou při teplotě 20-25 °C, pod lampami
o něco vyšší.

Určení pohlaví

2010-05-07T06:09:00.000-07:00

Samečci mají ztluštělý kořen ocasu, delší
ocas, menší, ale méně zploštělou hlavu; jsou
štíhlejší a kratší.
Sonda zajede do hemipenisu samečka na 4-6
šupin, 1-2 šupiny znamenají, že jde o samičku.
Páření
Snižte teplotu na 10-15 °C a nechtě hady po
8 týdnů zimovat. Po skončení tohoto období
dejte párek hned k sobě. Hady stimuluje k páření,
pokud žijí v malých skupinkách. Páření
trvá několik hodin. Samička může po dlouhou
dobu uchovávat sperma uvnitř těla.
Thamnophis proximus
254
Kladeni vajec
Všechny užovky rodu Thamnophis jsou
vejcoživorodé. Podle druhu rodí samička
5-30 mláďat (T. proximus), případně až 80
mláďat (T. sirtalis). Březost trvá 2-3 měsíce.
Asi týden před porodem samice přestane přijímat
potravu.
Odchov mláďat
Mláďata odeberte, aby nedocházelo k nehodám
během krmení. Novorozená mláďata měří
asi 20 cm a nejsou silnější než zápalka. Po
několika dnech už mohou žrát žížaly, 2-3 cm
velké rybky, pulce a dobře nakrájené tresčí filé.
Po několika týdnech jim můžete začít dávat
konzervy pro kočky ochucené rybou. Půl
hodiny po krmení mláďata bedlivě pozorujte,
aby se nezačala požírat navzájem. Hadi rodu
Thamnophis rychle rostou a pohlavně dospívají
po 1,5-2 letech.

Potrava

2010-05-05T23:58:00.000-07:00

Dvakrát týdně krmte hady živými rybami a ží-
Thamnophis sirtalis parietalis
Thamnophis sirtalis sirtalis
žalami. Někdy žerou i novorozené myši
a kousky hovězího masa. Užovky rodu Thamnophis
se snadno překrmí. Ve volné přírodě
žerou rovněž obojživelníky, scinky, další
ještěry a korýše. Mrtvé ryby ohřívejte na
80 °C, abyste odstranili látku rozkládající vitamin
Bi. Nedostatek tohoto vitaminu způsobuje
nervové poruchy, včetně podivného
kroutivého chování (hadi přepadají dozadu).
Ryby sypejte přípravkem obsahujícím vitamin
BL Pstruzi, sledi, tresky, makrely a štiky látku
rozkládající vitaminy neobsahují.
Ve volné přírodě hadi visí nad vodou a rychlým
pohybem loví proplouvající ryby, případně
plavou ve vodě s otevřenou tlamou. Kořist
často nezabíjejí.

Thamnophis sirtalis sirtalis

2010-05-04T23:36:00.000-07:00

Tento druh má na horní čelisti sedm retních štítků.
T. sirtalis infernalis žije na kalifornském pobřeží
a má na bocích řadu červených skvrnek.
Postranní pruh je nezřetelný a vrcholek hlavy
má červenavou barvu.
T. sirtalis parietalis žije na jihu Kanady. Mezi
pruhy na zádech a na boku má červenočerný
šachovnicový vzor, vrcholek hlavy je
olivově zelený.
T. sirtalis similis žije na severní Floridě. Má
žlutý nebo okrový hřbetní pruh a modré postranní
pruhy. Hřbet je zelený, s dvojitou řadou
tmavších skvrn.
T. sirtalis sirtalis má na olivově zelených bocích
žluté pruhy a dvojitou řadu černých
skvrn. Barva je různá, na hřbetě může být
červená. Tento poddruh obývá východ USA
od Iowy až po Missouri.
Základní podmínky chovu
Tito aktivní, semiakvatičtí hadi potřebují dobře
větrané terárium o velikosti min. 100 x 40
x 40 cm. Vyvarujte se průvanu. Udržujte teplotu
20-27 °C, pod lampami až 35 °C. Za slunečného
dne může teplota vystoupit tak vysoko,
že musíte lampy vypnout. V teráriu musí
být jedno suché místo, např. nad podlahovým
vytápěním.
Pokud je terárium vlhké, použijte hygienický
podklad, např. linoleum. V kompostu se daří
klíšťatům, kterými užovky rodu Thamnophis
často trpí. Pokud je celé dno terária vlhké,
dochází ke zjizvení kůže. Do suchého
terária je vhodný podklad ze směsi listovky
a ostrého písku. Nádoba s vodou musí být
velká, není ji však nutno zvlášť ohřívat. Okraj
nádoby musí být nejméně 5 cm nad úrovní
podkladu, aby nebyl mokrý. Sníží se také znečištění
vody, způsobené tím, jak se hadi plazí
do nádoby a z nádoby.
Tito hadi potřebují dostatek větví ke šplhání
a množství úkrytů. Užovky rodu Thamnophis
vyžadují ticho a klid a rády se ukrývají.

THAMNOPHIS SPP.

2010-05-02T09:18:00.000-07:00

Tento rod má asi 20 druhů. U začátečníků
jsou tito hadi v oblibě, protože žerou ryby, žížaly
i obojživelníky.
Vzhled a rozšíření
Užovky rodu Thamnophis se vyskytují ve velice
rozmanitých biotopech, v blízkosti vody
a často v blízkosti lidí. Žijí daleko na severu
na Aljašce a v Kanadě, až po sever Jižní Ameriky.
Tito hadi mají obvykle černou nebo zelenou
barvu se třemi světlými podélnými pruhy. Některé
druhy jsou skvrnité. Anální štítek není
na rozdíl od druhů rodu Natrix rozdělený.
T. proximus má šest poddruhů, obývajících
centrální oblast USA až po Kostariku. Tito
hadi měří 80-120 cm. Ocas tvoří až třetinu
celkové délky těla. Na horní čelisti má osm
retních štítků. Tři světlé podélné pruhy vysoce
kontrastují s tmavým okolím. Boční pruh
je v úrovni třetí až čtvrté řady šupin, počítáno
od břišních šupin nahoru. Na hlavě jsou
dvě vzájemně se překrývající oválné skvrny.
T. proximus byl dříve považován za poddruh
T. sauritus, který vzhledově blízce připomíná.
T. sauritus však nemá na okraji břišních
šupin hnědý pruh, ani skvrny na hlavě.
T. sirtalis, užovka proužkovaná, má 12 poddruhů
žijících na jihu Kanady, v USA a Mexiku.
Nežijí však v pouštních oblastech. Tento
had dorůstá max. 1,3 m a je neobyčejně
barevně rozmanitý. Podélné pruhy silně
kontrastují s barvou zad. Boční pruh je na
úrovni druhé až třetí řady šupin. Mezi pruhy
jsou často červené nebo černé skvrnky.

Rozmnožování

2010-04-30T02:53:00.000-07:00

Množit tyto hady se daří jen vzácně.
Poskytněte jim na 2-4 měsíce zimní odpočinek
při teplotě 10-15 °C. Tito hadi se páří
převážně na jaře. Kladou 3-19 vajec, asi 3 cm
velkých, do vlhké rašeliny. Vajíčka se líhnou
po 55-75 dnech. Mláďata měří 12-15 cm, mají
šedozelenou barvu a pohlavně dospívají po
1-2 letech.
Délka života v zajetí
0 těchto hadech se říká, že je obtížné je chovat
v zajetí. V minulosti tyto hady chovala řada
obchodníků a zprostředkovatelů, kteří jim
svým neodborným zacházením způsobovali
stres a choroby.
Často tak docházelo k úhynu hada několik
týdnů od zakoupení do terária. V současné
době se hadi předávají rychleji a jejich délka
života se zvětšila. V budoucnosti je pravděpodobně
bude možné i úspěšně chovat.

OPHEODRYS AESTIVUS

2010-04-29T05:49:00.000-07:00

Opheodrys aestivus je 80-115 cm dlouhý,
štíhlý, jasně zelený denní had. Pysky jsou bílé,
ocas je dlouhý a anální štítek je rozdělený.
Tento druh má uprostřed každé hřbetní šupiny
podélný kýl, takže je drsný na dotek. Další
americký druh O. vernalis užovka smaragdová
žije na jihovýchodě Kanady
a severovýchodě USA. Má hladké šupiny a je
o něco menší (65 cm).
Rozšířeni
Tento had žije v křoví a v trávě ve svěžích vlhčích
biotopech jihovýchodu USA a severovýchodního
Mexika.
Základní podmínky chovu
Pro tři jedince připravte hustě osázené terárium
rozměrů 40 x 40 x 80 cm, s poměrně
velkým bazénkem na vodu. Denní teplota je
25-30 °C, noční 20 °C, vlhkost 70-80%.
Dvakrát denně jemně postřikujte, ale ponechte
jeden suchý kout. Do terária dejte nádobu
s mírně zavlhlou drcenou raselinou, pokrytou
vrstvou mechu.
Potrava
Krmte všemi druhy hmyzu a jejich larvami, ne
Opheodrys aestivus

Opheodrys aestivus Užovka proužkovaná Thamnophis proximus požírá mloka.
Vajíčka druhu Opheodrys aestivus, měsíc stará
však příliš pavouky. Pokud had odmítá jeden
druh hmyzu, zkuste ho nahradit jiným. Tito
hadi se také příležitostně živí ještěry a obojživelníky.

Rozšíření

2010-04-27T07:28:00.000-07:00

Tito zemní hadi obývají oblasti od jižní Kanady
až po sever Jižní Ameriky, zvláště USA
a Mexiko. Jsou aktivní ve dne i za soumraku,
v horkých létech se však uchylují k nočnímu
životu.
Základní podmínky chovu
Korálovky rodu Lampropeltis chovejte odděleně
od jiných druhů, vzhledem k jejich kanibalskému
chování. Můžete je chovat ve skupinkách,
pokud je pravidelně vydatně krmíte.
Terárium by mělo být poměrně suché a teplota
25-30 °C, pod lampami 40 °C. Vybudujte množství
úkrytů a bazének s vodou na koupání.
Potrava
Rozmanitá: savci, žížaly, vejce, ptáci, ještěři
a jiní hadi. Během období páření krmte hady
tak vydatně, aby už neměli chuť k jídlu.
Určení pohlaví
Samečci mají zřetelně rozšířený kořen ocasu.
Výsledky sondování jsou 7-10 šupin u samečka,
1-2 šupiny u samičky.
Nejoblíbenější korálovka sedlatá, Lampropeltis triangulum
sinaloae
Lihnoucí se mláďata Lampropeltis getulus californiae.
Každé má odlišný barevný vzor.
Páření
Během posledního týdne 4—6týdenního zimního
odpočinku dejte samečka k samičce. Páření
trvá od března do června, následuje po
oteplení a trvá 48 hodin.
Kladení vajec
Druhy Lampropeltis kladou 5-25 podlouhlých
vajíček dvakrát do roka, od května do
srpna. Může se stát, že had sežere vajíčka jiné
samice. Abyste tomu předešli, dejte samice
s časovým předstihem do oddělených terárií.
Při teplotě 26 °C se mláďata líhnou po 75
dnech, při 30 °C po 60 dnech.
Odchov mláďat
Mláďata měří 20-30 cm, pečujte o ně stejným
způsobem jako u užovek rodu Elaphe.
Obrana
Korálovky často opakovaně koušou. Některé
se při manipulaci vyprázdní.

Odchov mláďat

2010-04-19T02:38:00.000-07:00

Mláďata těchto druhů obvykle měří 20^0 cm
a jejich první potravou jsou den staré myši.
V nouzi můžete nabídnout i kousky kuřecího
a holubího masa, nebo kuřecí srdce obohacená
vitaminy a vápníkem.
Zbarvení mláďat je odlišné než u rodičů.
I mláďata pruhovaných forem jsou skvrnitá.
Pohlavně dospívají po 2-3 letech.
Užovka černá Elaphe obsoleta spiloides, skvrnitý poddruh

Tato mladá užovka amurská Elaphe schrencki schrencki
pávě mění barvu ze šedohnědé na tmavší zbarveni dospělých
jedinců.
Lampropeltis gctulus nigritus
LAMPROPELTIS SPP., KORÁLOVKY
Je známo sedm druhů a řada poddruhů korálovek
rodu Lampropeltis. Je nutné chovat
je odděleně, protože žerou mimo jiné i ostatní
hady. Kromě L. getulus a L. calligaster budou
všechny ostatní druhy rodu Lampropeltis
zřejmě v nejbližší době přeřazeny do
rodu Oseola.
Vzhled
Užovky rodu Lampropeltis jsou poměrně robustní,
válcovitého těla, s málo rozlišenou
hlavou a neděleným análním štítkem. Díky
barevné rozmanitosti a řadě poddruhů je ta-
Lampropeltis gctulus holbrooki
Lampiupcltis gctulus ealitoniiae
xonomie těchto hadů nejasná. Řada druhů
má příčné kroužky.
Lampropeltis getulus, koralovka pruhovaná,
dorůstá délky 1,5-2 m a jsou známé především
tím, že se živí chřestýši, ačkoliv tak
činí jen zřídka. Tento druh má nejméně
7 poddruhů (L. g. californiae, floridana, getulus,
holbrooki,, nigritus, niger a splendida),
které mají černou či hnědou barvu s bílými
nebo žlutými pruhy/skvrnami. Zejména jedinci
druhu L. g. californiae mohou mít výrazně
odlišné znaky, a to dokonce v rámci
jednoho vrhu: jsou to žluté nebo bílé podélné
i příčné pruhy na černém nebo hnědém
podkladě. Někteří lidé je nazývají užovky řetízkové,
právě podle typu jejich znaků.
Lampropeltis mexicana, korálovka mexická,
má různobarevné znaky, převážně však červenooranžové
pruhy s černými a bílými okraji
na šedém podkladě. Tento druh je plašší než
ostatní příslušníci tohoto rodu a je zřídka
k vidění. Jsou známy asi 4 poddruhy včetně
L. m. alternata, který někteří považují za samostatný
druh.
Korálovky druhů L. pyromelana, L. triangulum,
L. zonata napodobují svými žluto-černo-
žluto-červenými pruhy jedovaté hady
z čeledi korálovců (rody Micrurus a Micruroides).
V Severní Americe existuje lidové
rčení „Red on yellow, kills a fellow" (,,červe -
Lampropeltis mexicana alterna, mládě

ná na žluté, člověka zabije"). To však neplatí
pro Střední a Jižní Ameriku.
Dříve lidé věřili, že korálovky sedlaté Lampropeltis
triangulum sají kravám mléko z vemene,
anatomicky je to však zcela nemožné.
Tito hadi dorůstají až 1,5-1,8 m.

Užovky

2010-03-16T04:42:00.000-07:00

Potrava
Hlodavci, příležitostně ptáci. Ve volné přírodě
se živí také vejci, ještěry a obojživelníky.
Určení pohlaví
Samec má rozšířený kořen ocasu. Při sondování
zjistíte 4-6 šupin u samečka, 1-2 šupiny
u samičky.
Páření
V říjnu přestaňte užovky krmit a nechtě je na
2-3 měsíce usnout zimním spánkem při teplo-
Užovka černá Elaphe obsoleta quadrivittata, pruhovaný
poddruh
tě 10 °C. Užovky se páří od března do června.
Během tohoto období je vydatně krmte.
Kladení vajec
4-9 týdnů po páření klade samice 5-30 vajec,
velkých asi 5 cm. Počátkem dubna proto dejte
do terária krabici naplněnou mírně zvlhčenou
rašelinou, listovkou nebo rašeliníkem.
Od dubna do června pravidelně kontrolujte,
zda se neobjevila vejce, a to každý den krátce
po shození kůže. Někdy se může objevit
i druhá snůška.
Líhnutí
Při teplotě 25 °C se vajíčka líhnou po 70
dnech, při 30 °C po 55 dnech. Udržujte relativní
vlhkost 70-90%. Užovka amurská často
až měsíc přenáší vejce, než je naklade. Nejedná
se o vejcoživorodost, ale zkracuje se
tak doba líhnutí.

Krajta

2010-02-02T07:02:00.000-08:00

Manipulace
Na rozdíl od krajty mřížkované {P. reticulatus,
až 9 m) a krajty písmenkové (P. sebae, až
7 m) nebývá krajta tygrovitá agresivní; tak
velký had je však vždy nebezpečný.
PYTHON REGIUS, KRAJTA KRÁLOVSKÁ
Zákonná ochrana: CITES II.
Jedinci tohoto druhu odchycení ve volné přírodě
jsou nesmírně oblíbení, protože jsou přátelští,
mají menší velikost, pestřejší zbarvení
a jsou mnohem levnější.
Začátečník by však za žádných okolností neměl
kupovat v přírodě odchycené zvíře, protože
často odmítají potravu, přenášejí parazity
a snadno podléhají stresu.
Vzhled
Krajta královská většinou nedorůstá více než
1,2-1,5 m. V nebezpečí schová hlavu a svine
se do klubíčka. Toto chování však v teráriu
úplně vymizí.
Rozšíření
Tento druh obývá tropické deštné pralesy
a sušší savany západní a střední Afriky. Na
svou kořist číhají na zemi nebo na stromech.
Základní podmínky chovu
Potřebujete terárium rozměrů min. 120 x 60
x 60 cm, se silnými rozvětvenými kmeny na
šplhání. Udržujte teplotu 27 °C, pod lampami
až 35 °C, v noci 20-25 °C. Používejte přídavné
podlahové vytápění. Vodu v bazénku
vyhřívejte na 25 °C.
Udržujte poměrně vysokou vlhkost 75-85%,
vždycky však musí zůstat alespoň jedno suché
místo (pod lampami). Postřikujte jednou za
2-3 dny.
Krajty královské mají rády úkryty s otvorem
nahoře.
Potrava
Jedinci odchycení ve volné přírodě často odmítají
potravu. Krajty královské často žerou pouze
jeden druh stravy, např. myši nilské. Tito hadi
jsou většinou aktivní za soumraku, loví však
kořist i během dne. Dobře adaptované krajty
nežerou od října do dubna téměř nic.
Během tohoto období udržujte poněkud
chladnější noční teplotu, během dne pak
28-32 °C. Terárium by mělo být o něco sušší
a nádoba s vodou menší.
Na horním rtu této krajty královské můžeme jasně vidět
tepločivé jamky.
248
Určení pohlaví
Obě pohlaví mají malé drápky. Sonda zajede
po 10 šupin u samečka a 3 šupiny u samičky.
Páření
Po období chladnějších nocí se můžete pokusit
připustit zdravé dospělé jedince. Krajty
královské se obvykle páří během chladného
období. Měsíc po páření zvyšte teplotu i relativní
vlhkost.
Kladení vajec
Připravte samičce krabici naplněnou převařenou
(sterilizovanou) vlhkou rašelinou s vrstvou
filtrační vaty. 4 měsíce po páření klade
samice 6-10 vajec, která se při teplotě 30 °C
líhnou po 3 měsících.
Odchov mláďat
Při vylíhnutí měří mláďata 40-45 cm. Pohlavně
dozrávají po 3 letech, kdy měří asi 1 m.
Čeleď Colubridae, užovkovití
Největší a nejrozmanitější čeleď hadů. Dělí se
na 14 podčeledí a 185 rodů, které dohromady
tvoří asi dvě třetiny všech hadů. Užovkovití
se vyskytují na celém světě, kromě těch
nejjižnějších a nejsevernějších oblastí.
Užovkovití mají krátké zuby a několik málo
jedovatých druhů není pro člověka vůbec nebezpečných,
protože jejich kousnutí pravděpodobně
ani nezaznamenáte.
Do podčeledi Colubrinae (užovky) patří některé
velmi známé rody: Coluber, Elaphe,
Lampropeltis, Opheodrys, Pituophis a Lamprophis.
- Rody Natrix, Nerodia a Thamnophis
patří do podčeledi Natricinae, vodních
užovek.
ÍLAPHE SPP., UŽOVKY
Rod Elaphe zahrnuje asi 60 druhů robustních
hadů, kteří obývají různé biotopy (včetně
lesů) Severní Ameriky, Asie a Evropy. Řada
severoamerických druhů se ideálně hodí
pro chovatele-začátečníky.
Užovka obojková, Natrix natrix, je u nás zákonem chráněná
a její chov je zakázán.
Užovka tenkoocasá, Elaphe taeniura, z jihovýchodní Asie
Americké druhy Elaphe zde zmiňované byly
přesunuty do rodu Pantherophis.
Vzhled a rozšíření
Užovky rodu Elaphe jsou dlouzí, štíhlí hadi,
kteří mají množství barevných variant. Mají
zřetelně rozlišenou hlavu, rozdělený anální
štítek a malé zuby. Zde popsané druhy bývají
jen zřídkakdy agresivní a obvykle nepodléhají
stresu.
Elaphe guttata guttata, užovka červená, je
velmi oblíbená. Měří 1,5-18 m, má červenou,
oranžovou, hnědou nebo černou barvu, někdy
s šedými skvrnami. Po stranách břicha má
šachovnicový vzor. Tento had pochází z jihu
a východu USA a severního Mexika. Obývá
převážně borové lesy.
Existuje řada barevných variet, např. „missing
black", albín, červený albín a Miami face.
Elaphe obsoleta quadrivittata, pruhovaný
poddruh užovky černé, žije v lesích na severovýchodě
Severní Ameriky. Dorůstá délky
1,7-2 m. Má hnědé a žluté pruhy na žlutém
podkladě a vzhledem výrazně připomíná
užovku čtyřpruhou (E. quatuorlineata), žijící
na jihu Evropy.
Skvrnitý poddruh užovky černé Elaphe obsoleta
spiloides obývá řídké lesnaté oblasti na
východě USA. Má šedou barvu s šedohnědými
skvrnami a dosahuje délky 2-2,5 m. Umí
dobře šplhat.
Elaphe guttata guttata, červená stromová užovka
ti »c
Užovka červená Elaphe guttata guttata „missing blach"
Užovka amurská, Elaphe schrencki schrencki,
obývá lesy severovýchodní Číny, Koreje
a východní části bývalého Sovětského svazu.
Má tmavě černou (někdy tmavě hnědou) barvu
s nepravidelnými žlutými, šedými nebo bílými
pruhy.
Dorůstá délky max. 1,8 m. Vzhledem připomíná
korálovku pruhovanou Lampropeltis
getulus getulus.
Základní podmínky chovu
Pro tři užovky připravte poměrně suché terárium
o velikosti min. 100 x 40 x 40 cm, s dostatečně
velkou miskou na vodu. Denní teplota
je 25-30 °C, pod lampami z lisovaného
skla 35-40 °C. Užovku amurskou chovejte
při 20-25 °C. Předměty na šplhání používají
užovky jen zřídka, přesto je však ocení.

Krajta Královská

2010-01-28T00:27:00.000-08:00

Manipulace s Krajtou Královskou

2010-01-24T06:07:00.000-08:00

Kladení vajec

2010-01-05T03:32:00.001-08:00

Připravte samičce krabici naplněnou vlhkým
rašeliníkem nebo drcenou rašelinou. Někdy
může samice naklást vejce do misky s vodou,
proto ji těsně před kladením vyprázdněte.
Pokud chováte vejce v inkubátoru při teplotě
30-32 °C, asi po 60-75 dnech se líhne
15-100 mláďat.
Pokud se rozhodnete ponechat vejce u matky,
aby je sama zahřívala, je riziko neúspěchu
mnohem vyšší.
Odchov mláďat
Už po prvním svlékání kůže může 45-60 cm
velké mládě sežrat dospělou myš. Pohlavně
dozrávají během dvou let, kdy dosahují délky
2,5-3 m a váhy 20 kg.

Páření

2010-01-03T14:34:00.000-08:00

Tento druh se poměrně snadno množí. Od říj
na do listopadu postupně snižujte teplotu až
na 23 °C, kterou udržujte po 6 týdnů. Krmte
a postřikujte méně často (vlhkost 70%)
a osvětlujte na 4 hodiny denně.
Během chladného období krajty chovejte odděleně.
Na konci tohoto období je vydatně
krmte a znovu je dejte dohromady. Dochází
k páření a o 4 týdny později samice přestane
přijímat potravu.
Vejce klade 2-3 měsíce po páření.

Krajta Královská

2009-06-04T05:04:00.000-07:00

Páření
Tento druh se poměrně snadno množí. Od říj-
Často se prodávají albíni krajty tmavé. Krajta královská (Python regiusj
na do listopadu postupně snižujte teplotu až
na 23 °C, kterou udržujte po 6 týdnů. Krmte
a postřikujte méně často (vlhkost 70%)
a osvětlujte na 4 hodiny denně.
Během chladného období krajty chovejte odděleně.
Na konci tohoto období je vydatně
krmte a znovu je dejte dohromady. Dochází
k páření a o 4 týdny později samice přestane
přijímat potravu.
Vejce klade 2-3 měsíce po páření.
Kladení vajec
Připravte samičce krabici naplněnou vlhkým
rašeliníkem nebo drcenou rašelinou. Někdy
může samice naklást vejce do misky s vodou,
proto ji těsně před kladením vyprázdněte.
Pokud chováte vejce v inkubátoru při teplotě
30-32 °C, asi po 60-75 dnech se líhne
15-100 mláďat.
Pokud se rozhodnete ponechat vejce u matky,
aby je sama zahřívala, je riziko neúspěchu
mnohem vyšší.

2008-11-26T07:08:00.000-08:00

Rozšíření
Travnaté a otevřené zalesněné oblasti, případně
vlhčí biotopy jihovýchodní Asie kromě
Filipín.
Základní podmínky chovu
Potřebujete obrovské terárium, v podstatě celou
místnost s velkým, pevným bazénem, který
se snadno čistí. Tito poměrně málo aktivní
hadi se rádi koupou. Udržujte teplotu
27-30 °C, pod lampami 35-40 °C, v noci
22-25 °C. Každý den postřikujte vodou.
Určení pohlaví
Samec má větší drápky. Pomocí sondy zjistíte
10-15 šupin u samečka a 3-5 u samičky.

Odchov mláďat

2008-10-09T00:13:00.000-07:00

Mláďata se líhnou po 6-8 týdnech. Je lepší
odebrat vejce matce a chovat je při teplotě
30 °C. Vlhkost musí být vysoká, ale vajíčka
nesmějí být mokrá. Nově vylíhlá mláďata mají
žlutou, případně červenohnědou barvu
s hnědými znaky, nikdy však zelenou. Mladí
jedinci během prvního roku změní barvu
a pohlavně dozrávají po 2 letech.
Mládě krajtv zelené
Krajta tmavá s vytaženou průdušnicí během krmení
Krajta tmavá s vytaženou průdušnicí během krmení
PYTHON MOLURUS, KRAJTA TYGROVITÁ
Krajta tygrovitá je masivní, až 6 m dlouhý
had. Tmavší poddruh P. molurus bivittatus,
krajta tmavá (výjimka z CITES) obývá oblasti
od Číny až po Indonésii. Na hlavě má tmavý
šípovitý znak, který sahá až ke špičce čenichu.
Právě tento poddruh se většinou chová
v teráriích. Na prodej jsou také albíni, zelené
a další barevné varianty, ale potomci jejich
barvu nedědí.
Světlejší krajta tygrovitá P. molurus molurus
(CITES I) žije v jižní Indii a na Srí Laňce.
Tato krajta je přísně chráněná a u chovatelů
je k vidění jen vzácně. U tohoto poddruhu je
šípovitá skvrna okolo očí nezřetelnější. Má
tmavší, kulatější skvrny bez černých okrajů.

Hadi

2008-10-06T23:27:00.000-07:00

Rozšíření
Deštné pralesy Irian Jaya (Nová Guinea) a severní
Austrálie.
Základní podmínky chovu
Tato krajta potřebuje vysoké terárium, s vodorovnými
větvemi silnými nejméně 5 cm.
Nezapomeňte, že pokud jsou větve v jedné linii,
může se krajta ležící na horní větvi
vyprazdňovat na spodní. Vybudujte závěsné
úkryty připomínající dutiny stromů a naplňte
je vlhkým rašeliníkem. Postřikujte nejlépe
dvakrát denně vlažnou vodou, abyste dosáhli
relativní vlhkosti 70-80%. Teplota by měla
být 25-35 °C, pod lampami 35-40 °C, v noci
20-25 °C.
Během období páření spolu samci zuřivě zápasí;
je proto lepší chovat jen jednoho samce
v každém teráriu.
Potrava
Ptáci a hlodavci. Krajty je někdy obtížné donutit
přijímat potravu, ještě těžší je to však
u psohlavce zeleného.
Určení pohlaví
Samci mají větší drápky. Při sondování znamená
10 šupin samečka, 2 šupiny samičku.
Páření
Od října snižujte na osm týdnů teplotu až na
20-22 °C. Zkraťte délku dne a poněkud snižte
vlhkost. Poté se postupně vraťte na
28-30 °C. Tito hadi se páří zavěšení na větvi.
Kladení vajec
Samice klade 5-30 vajec do úkrytu naplněného
rašeliníkem, kde je také zahřívá.

Porod mláďat

2008-08-11T03:11:00.000-07:00

Asi 16-23 dnů po ovulaci se samička připravuje
ke svlékání. O 96-114 dnů později rodí
živá mláďata, obvykle v období od března do
konce června. Hroznýši jsou vejcoživorodí.
Jeden den až týden před vrhnutím mláďat je
samice neklidná. Rodí 15-70 mláďat, která
se rychle proderou z ochranné blány.
Hroznýš královský
Odchov mláďat
Mláďata měří 20-30 cm, po 1-3 týdnech svlékají
kůži a žerou polodospělé myši. Během
prvních dvou let života rychle rostou. Pohlavně
dozrávají po 3 letech, kdy už měří
1,75-2 m.
CHONDROPYTHON VIRIDIS, KRAJTA ZELENÁ
Zákonná ochrana: CITES II.
Krajta Chondropython viridis dříve patřila
do rodu Morelia. Někdy je také známá jako
Python viridis. Tento druh je známý svou
agresivitou a těžce se chová v zajetí.
Vzhled
Tento had měří až 1,8 m a má obvykle zelenou,
řidčeji modrou barvu s bílými, žlutými
nebo hnědými skvrnami. V průřezu má tělo
trojúhelníkový tvar. Tato krajta má malé šupinky
na hlavě, které jsou u nozder zřetelně
zduřelé. Na rtech má tepelné senzory, kromě
zadní strany horního rtu. Vzhledem připomíná
psohlavce zeleného Corallus caninus, který
žije v tropických deštných pralesích na severu
Jižní Ameriky. Ten má však větší šupiny
na hlavě, nozdry má po stranách hlavy a te-
Dospělý jedinec krajty zelené
Psohlavec zelený fCorallus caninus)

pelné senzory po celé délce rtu. Psohlavec
zelený vyžaduje stejnou péči jako krajta zelená,
je však náročnější ho udržet naživu.

HROZNÝŠ KRÁLOVSKÝ

2008-08-07T05:33:00.000-07:00

BOA CONSTRICTOR,
poblíž vody, v pampách a lesích od severního
Mexika až po jih Jižní Ameriky. Dospělí
jedinci jsou převážně zemní živočichové,
mladší hadi však žijí na keřích.
Je známo mnoho poddruhů. Boa constrictor
constrictor pochází ze severní a centrální ob-
Hroznýš královský
lasti Jižní Ameriky. Tmavěji zbarvený Boa. c.
imperator zřídka dorůstá více než 1,5 m, žije
v Mexiku a na severozápadě Jižní Ameriky.
Základní podmínky chovu
Pro párek hadů připravte terárium velikosti
min. 120 x 70 x 100 cm. Teplotu udržujte mezi
27-32 °C, pod lampami 35-40 °C, v noci
22-25 °C. Vytápějte lampami i podlahovým
systémem. Každý den postřikujte, ale snažte
se hroznýše nerušit, zvláště pokud chcete,
aby se množili.
Určení pohlaví
Při sondování znamená 10 šupin samečka,
2-4 samičku.
Páření
Od října do prosince dopřejte párku hadů
dvou až tříměsíční odpočinek při teplotě
20 °C, v suchém teráriu (vlhkost 70%)
s množstvím úkrytů a miskou vody. Terárium
osvětlujte na 4-6 hodin denně. Po uplynutí
stanovené doby se vraťte k normální teplotě
a vlhkosti.
Hady po několik týdnů vydatně krmte a potom
dejte nejlépe tři samce k jedné samici.
Samci se vzájemně stimulují k páření. Někdy
dojde k páření během několika hodin, většinou
však předcházejí tří až pětitýdenní námluvy.
Jeden až dva týdny po páření dochází k ovulaci.
Poznáte to podle zřetelného zvětšení asi
ve dvou třetinách těla, těsně za místem, kde
se tráví kořist. Samičku chovejte samostatně
a vydatně ji krmte. Během posledních 6-8
týdnů březosti však žere jen málo. Dávejte jí
drobnou, čerstvě zabitou kořist. Samice zeštíhlí
a leží v neobvyklé poloze.

HROZNÝŠ KRÁLOVSKÝ

2008-08-01T12:14:00.000-07:00

Zákonná ochrana: druh má výjimku z přílohy
II CITES, kam spadají jedinci dovezení
z přírody.
Rod Boa má pouze jeden druh, ale množství
poddruhů. Hroznýš královský má světle hnědou
podkladovou barvu a přibližně 25 tmavých
pruhů. Poslední pruhy mají obvykle jasně
červenohnědou barvu, zvláště u mladých
jedinců.
Jihoamerické poddruhy jsou často známé jako
hroznýš červenoocasý.
Tito hadi dorůstají délky až 2-4 m, v průměru
mají 12-17 cm a váží až 50 kg. Mají širokou
hlavu a jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku.
Rozšíření
Hroznýš královský žije v hustě zarostlých oblastech

2008-07-30T01:31:00.000-07:00

Rozšíření
Boinae pocházejí z Jižní a Střední Ameriky,
Pythoninae z Afriky, Asie a Austrálie.
Základní podmínky chovu
Tito velcí škrtiči pochopitelně potřebují velké
terárium (viz úvodní kapitola o hadech),
s velkou nádobou na vodu, do které by se vešli
celí.
Dno ponechte hladké, nebo ho pokryjte kůrou
či listovkou. Nepoužívejte akvarijní štěrk
nebo piliny, protože mohou způsobovat ústní
infekce.
Krajta tmavá a hroznýš královský
244
Potrava
Myši, potkani, křečci, králíci, holubi a kuřata.
Morčata jsou příliš tlustá a mají silnou,
často nestravitelnou kostru. Výjimečně je můžete
dávat skutečně velkým hadům, protože
morčata mají v tlustém i tenkém střevě dostatek
natrávené výživy bohaté na vitaminový
B-komplex. Někteří hadi však morčata nežerou,
protože jim „páchnou". Hroznýšovité
krmte odděleně, zvláště u větších druhů. Je
skutečně obtížné snažit se oddělit dva třímetrové
hady, kteří polykají jednoho potkana.
Řada hroznýšovitých loví teplokrevnou kořist
pomocí svých tepelných senzorů, které
tvoří hluboké jamky na horní i spodní čelisti.
Určení pohlaví
Sondováním určíte, že 4-6 šupin patří samičce,
10-15 samečkovi. Samec má často delší
ostruhy, někdy i rozšířený kořen ocasu.
Páření
Některé, zvláště jihoamerické druhy, se páří
po souboji mezi několika samci.
Kladení vajec
Hroznýši jsou vejcoživorodí, krajty vejcorodé.
Většina druhů krajt chrání a zahřívají svá vajíčka
tím, že se okolo nich obtočí a přitahují
šije k tělu. Teplo vytvářené stahy svalů může
zvýšit teplotu vajec až o 10 °C. Vajíčka pokud
možno odstraňte, aniž byste je poškodili. Podložte
samici ručníkem, zvedněte ji a odeberte
vejce. Matky mohou být velice agresivní.
Odchov mláďat
Hroznýšovití během prvních 3-4 let rostou
velice rychle, potom však pomaleji.
Manipulace
Hroznýšovití mohou být velice krotcí, přesto
však buďte ostražití. Zvedejte je v několika
osobách, jeden člověk na 1 m délky. Obzvláště
krajty mohou být velmi agresivní. Nebezpečné
hady zvedejte v době, kdy nejsou aktivní,
například brzo ráno.
Hroznýš nebo krajta dlouzí 2,5 m jsou silnější
než dospělý člověk. Ke skrčení může dojít
následujícím způsobem: had, kterého si ovi-
Zktelně viditelné drápky u samce krajty tygrovité
Hroznýš královský
nete okolo krku, utáhne stisk, aby nespadl.
Snažíte se hada uvolnit, ten si však myslí, že
spadne, a stisk dále upevní, a tak dále. Škrtícího
hada chyťte za ocas a rozviňte, uvolněte
se a podpírejte mu přitom tělo.

Chřestýš

2008-07-17T20:10:00.000-07:00

- Někteří jedovatí hadi jsou velice levní. Nepodléhejte
náhlému impulzu a nekupujte
je. Chovem jedovatého hada ohrožujete nejen
sebe, ale i druhé lidi.
Existují pochopitelně lidé, kteří zodpovědně
chovají a prodávají jedovaté hady.
- Legislativa ohledně jedovatých hadů se může
země od země lišit.
- V teráriu s jedovatými hady musí být oddělitelné
místo, např. úkryt, které lze pevně
uzavřít, a pak vyčistit zbytek terária.
- Zamykejte dveře a vysvětlete ostatním členům
rodiny, jak se zachovat v případě nehody.
Čeleď Boidae, hroznýšovití
Zákonná ochrana: několik druhů CITES I,
ostatní CITES II, výjimku má hroznýš královský
a krajta tmavá.
Hroznýšovití jsou převážně noční živočichové,
kteří zabíjejí svou kořist skrčením. Mají
dvě plíce a často mají poblíž kloaky ostruhy
(pozůstatky nohou).
Nejznámějšími podčeleďmi jsou Boinae
(hroznýši a anakondy) a Pythoninae (krajty).
Tito hadi mají často krycí zbarvení různými
odstíny hnědé, černé a světle žluté. Krajty mají
pod kloakou dvě řady podocasních šupin,
hroznýši pouze jednu. Obě podčeledi mají
velké zuby.

Přeprava hadi

2008-07-08T04:08:00.000-07:00

Přeprava
Větší hady dejte do plátěného pytle nebo povlaku
na polštář, který okamžitě zavažte provazem,
dokud je had na dně pytle. Malé hady
přepravujte v plastikové nádobě vystlané
savým papírem.

jedovatý ploskolebec Agkistrodon bilineatus
Jedovatí hadi
Jedovatí hadi tvoří asi 250-300 druhů, což je
pouze 10% všech druhů hadů. Každý rok je
pokousáno hadem asi 1 500 000 lidí, z čehož
asi 30 000-40 000 umírá.
Výpad a uštknutí jedovatých hadů se odehrává
ve zlomku vteřiny. Zasažená kořist nejenom
umírá, ale je již předtrávená.
Ne všichni jedovatí hadi jsou stejně nebezpeční.
Vzhledem ke svým omezeným zkušenostem
v této oblasti nemohu zodpovědně poskytnout
vyčerpávající rady, proto se omezuji jen
na několik obecných tipů.
- S každým neznámým hadem zacházejte, jako
by byl jedovatý. Jinými slovy se ho vůbec
nedotýkejte a zavolejte policii. Jedovatí hadi
mohou uštknout i přes rukavice a plátěný
pytel. Někteří si přitom dokonce prokousnou
i vlastní dolní čelist.
Odborník použije háček a nedotkne se hada
rukama. V případě potřeby opatrně přitiskne
hadovi hlavu k zemi speciálním háčkem
a poté pevně uchopí hlavu po stranách
a na temeni.
- Nedůvěřujte tomu, jak hada označí prodejce,
např. při dovozu ze zahraničí.
- Někteří jedovatí hadi (např. chřestýši) jsou
vejcoživorodí. Chovatelé bývají často zaskočeni
kousnutím neobjevených mláďat.

Manipulace

2008-06-23T00:29:00.000-07:00

- klidné, nejedovaté hady držte volně oběma
rukama, váhu rozložte rovnoměrně na obě
ruce.
-agresivní nebo neznámé nejedovaté hady
rychle chyťte co nejblíže za hlavou, příliš
však netlačte. Palec a prostředníček držte za
čelistmi, ukazováček na hlavě. Nerozhodné
pohyby vedou k obranné reakci. Pokud vaše
rychlá, rázná akce neuspěje, použijte ručník
nebo vidlici na hady. Uchopte hada za
střed těla a teprve potom ho zvedněte. Pokud
hada zvednete příliš rychle za hlavu,
můžete mu způsobit poranění spoje mezi
prvním krčním obratlem a hlavou. Výjimečně
velké hady musí držet více osob, jedna
osoba na 1 m délky.
- Pokud zvedáte malé hady za hlavu, můžete
jim zlomit vaz. Držte je uprostřed těla několika
prsty.
- Při krmení vás hadi mohou pokousat. V takovém
případě neodtahujte ruku. Kousnutí
bývá zřídka bolestivé, téměř nekrvácí
a s výjimkou jedovatých hadů nezpůsobuje
otravu. Řada hadů se v ohrožení svine do
tvaru S, a před výpadem často kmitají ocasem.
- Uprchlé hady můžete nalákat do krabice
naplněné vlhkou listovkou, zvláště pokud
dáte dovnitř mrtvou kořist na výhřevné podložce.
Každé ráno kontrolujte, zda had nevlezl
dovnitř.
- Když potřebujete otevřít hadovi ústa, vsuňte
do otvoru pro jazyk tužku nebo tyčku od
lízátka a jakmile had otevře tlamu, tlačte
tyčku šikmo dozadu do úst. Můžete jasně vidět
průdušnici. Tak můžete kontrolovat, zda
je had zdravý, nebo podávat léky pomocí
dlouhé, lubrikované silikonové sondy. Skutečné
odmítání potravy (někteří hadi přirozeně
až několik měsíců nežerou) můžete
překonat násilným krmením, když tímto
způsobem podáváte drobnou kořist. Kořist
navlhčete jedlým olejem nebo vodou. Než se
pustíte do tohoto úkonu, připravte si všechny
předměty potřebné k léčení.

Choroby

2008-06-19T02:39:00.000-07:00

Zdravý had
- je na dotek pevný spíše než slabý (zvláště
u hroznýšů a krajt) a nevypadá oteklý
- má oblá záda podél středu hřbetu
- často kmitá jazykem ve vzduchu, zvláště
pokud před ním držíte nějaký předmět
- má dobře přiléhající čelisti
- má nepoškozenou a hladkou kůži, na níž
nejsou zbytky staré pokožky nebo otevřené
šupiny
- má čistý kloakální otvor
-svléká se v jednom kuse a během jedné
hodiny
- má jasné oči bez vroubků
-odpočívá svinutý do klubíčka, nikoli natažený.
Hadi živící se rybami mohou trpět nedostatkem
vitaminu Bl.
Had, který má modrobílé oči, bude zanedlouho
svlékat kůži. Nepřijímá potravu a nechce
být vyrušován. V příliš suchém teráriu mohou
mít hadi potíže se svlékáním. Ty může vyvolat
také nedostatek vitaminu A. Hady, kteří
se špatně svlékají, koupejte ve vlažné vodě,
zvlhčete prostředí v teráriu a podle potřeby
podávejte vitamin A (po poradě s veterinářem).
Vysychání můžete poznat podle vpadlého víčka.
Hadi se mohou spadno spálit o vyhřívané
kameny nebo lampy v teráriu, na které
mohou dosáhnout. Spálené šupiny zčernají.
Paramyxovirus poznáte podle příznaků křečí,
had také nedrží hlavu přímo. V tomto případě
had kmitá jazykem pomalu a bez účelu.
Může dojít ke vzpřímení šupin a vyschnutí.
K vysychání jsou náchylní zvláště větší hadi,
chřestýši už méně a užovky pravděpodobně
vůbec.
Hada okamžitě odstraňte ze skupiny a snažte
se udržovat ostatní v dobré kondici podáváním
B-komplexu, případně násilným krmením.
Veterinář může injekčně aplikovat
tekutiny. Tento virus je neléčitelný, záleží
pouze na hadově vlastním imunitním systému,
jak se s ním vypořádá.

Násilné krmení

2008-06-15T00:55:00.000-07:00

Ve výjimečných případech můžete hady krmit
násilně, např. pokud nezačnou žrát po prvním
svlékání, nebo pokud viditelně chřadnou.
Uchopte mrtvou, kluzkou kořist pinzetou,
hada chyťte za hlavou a trpělivě mu
vpravujte potravu do většího, širšího otvoru
v tlamě (menší otvor na spodu tlamy je průdušnice).
Vmasírujte potravu hadovi do krku a tlamu
mu držte zavřenou, dokud nedosáhnete asi
třetiny těla. Někdy had začne po násilném
nakrmení žrát sám, jindy to musíte provést až
desetkrát, ale někdy had prostě žrát nezačne.

Líhnutí

2008-06-09T23:04:00.000-07:00

Inkubátor
musí být důkladně zabezpečen proti útěku.
Odchov mláďat
Mláďata nejdříve prorazí ve skořápce vajíčka
díru tzv. vaječným zubem. Snažte se je nerušit,
nebo se nevylíhnou. U některých druhů
může trvat až dva týdny, než se mládě úplně
vyprostí ze skořápky.
Nově vylíhlé hady dejte do plastikové nádoby
(1,5-5 1), do které dejte kuchyňské ubrousky,
malou misku s vodou, místo k úkrytu a několik
kousků lávy, o které si mohou třít
pokožku. Nádobu udržujte v teplotě 30 °C -
a vysoké vlhkosti (pomáhá svlékat pokožku,
snižuje riziko vyschnutí). Vodu a papír každý
den vyměňujte. Mladí hadi jsou nervózní
a často koušou, je proto lepší je chovat odděleně,
abyste je mohli lépe kontrolovat, také
však časově náročnější.
Mláďata se obvykle poprvé svlékají týden po
vylíhnutí; do té doby prakticky nežerou. Poté
je můžete krmit den starými myšmi, žížalami,
kousky ryb a další drobnou kořistí. Někteří
hadi začnou žrát ještě týž den po svlečení
kůže, jiným to trvá ještě měsíc. Během krmení
odstraňte misku s vodou, protože malé myši
se snadno utopí. Na nádobu napište datum,
které zakroužkujte, pokud hadi kořist
sežerou, nebo přeškrtněte, pokud se tak nestane.
Jakmile se mladí hadi třikrát nažerou,
můžete je prodat poté, co vymáčknutím určíte
jejich pohlaví, případně je přidat k jedincům
stejného pohlaví do většího terária (30
x 40 x 50 cm) s množstvím úkrytů a nádobou
na koupání.
Pokud hadi odmítají potravu, můžete je povzbudit
mrtvou kořistí s otevřeným mozkem,
nebo je dejte do velmi malé nádoby s jejich
kořistí. Řada druhů korálovek se živí ještěry.
Roztoči se často prozradí na hladině vodní nádrže.
Jejich potomci někdy žerou pouze novorozené
myši, které otřete o ještěra, aby získaly jeho
pach.

Kladení vajec

2008-06-07T23:52:00.000-07:00

Několik týdnů až měsíců po páření klade samička
vejce, obvykle do dolíku nebo do skuliny.
S velkým předstihem připravte nádobu
ke kladení vajec naplněnou drcenou rašelinou,
rašeliníkem nebo listovkou. Pokud nenajde
samička vhodné místo, vejce často přenosí
a jejich vývoj se zastaví.
Několik týdnů před kladením samička obvykle
přestane žrát, svlékne se, vyhledá si teplý
kout nebo změní polohu těla. Potom se
odplazí na nějaké vlhké místo. Po nakladení
vajec samička obvykle zůstává po několik
dnů poblíž. Každý den pečlivě sledujte, jestli
Páření užovek červených
se objevila vejce a bez převracení je přeneste
do inkubátoru. Vajíčka přilepená k sobě
nechtě tak, ale mrtvá nebo neoplodněná vejce
vysajte injekční stříkačkou.

Hadi

2008-05-22T02:20:00.000-07:00

Buďte opatrní, abyste nepoškodili páteřní
kanálek. Pokud vymáčknete hemipenis, jedná
se s určitostí o samečka. Pokud ne, je to
pravděpodobně (ne však zcela jistě) samička.
Tuto metodu se rovněž naučte od zkušeného
odborníka.
-U hroznýšů a krajt mají samečci zřetelně
delší drápky (zbytky nohou) než samičky.
- Pokud zatlačíte prstem od kloaky ke špičce
ocasu, můžete cítit, jak hemipenisy zapadnou
zpět. Tato metoda je obtížnější a méně
spolehlivá.
Páření
Hadi se páří bez stimulace nebo po ní (zimování
nebo období dešťů). Jakmile je sameček
připraven k páření, může přestat přijímat potravu.
Samičky naopak žerou víc než obvykle. V období
páření jsou hadi neklidní a často na sebe
reagují podrážděně. Řada hadů se páří poté,
co se samička svlékne.
Pářící se hadi leží vedle sebe a propletou si těla.
Sameček se někdy tře tělem o samiččina
záda. Posune samičku doleva nebo doprava,
dostane se k ocasu, najde kloaku a zasune do
ní jeden hemipenis.

Hadi

2008-05-19T02:22:00.000-07:00

Sondování je spolehlivá, ale riskantní metoda
určování pohlaví. Pokud sebou had kroutí
nebo sondu příliš tlačíte, můžete mu způsobit
vnitřní zranění. Může dojít také k infekci
kloaky, která se velmi těžko hojí. Naučte se
sondovat pod dohledem odborníka, případně
nechtě odborníka, aby to provedl sám.
Používejte vždy speciální sondu, nikdy spisovou
svorku apod.
- Mladé hady nesmíte z bezpečnostních důvodů
sondovat, ve věku 2 měsíců se však
Počítání šupin po sondování. Dvě šupiny znamenají, že
jde o samičku.
můžete pokusit vymáčknout pohlavní orgán.
Položte hada na záda na svůj prst, přičemž
kloaka je v linii s prstem. Snažte se vymáčknout
hemipenis opatrným stiskem
zezadu dopředu.

2008-05-15T07:14:00.000-07:00

Snažte se zabránit tomu, aby dva hadi začali požírat
stejnou kořist. Dvě mladé užovky (užovka červená
a užovka černá) mají mezi sebou jedno mládě potkana.
Sondování krajty kralurske
Samci mají ztluštělý kořen ocasu. Toto je užovka černá,
Elaphe obsoleta quadrivittata.
Samičky mají podlouhlou, širokou kloaku,
do níž ústí pachová žláza. U nich se dá pohlaví
určit sondováním. Zatímco jeden člověk
hada uklidňuje a drží, druhý mu opatrně
zavede do levé nebo pravé části kloaky
tupou sondu (chirurgické pátradlo), ve směru
ocasu. Sonda musí být sterilizovaná 70%
alkoholem a potřená lékařským lubrikačním
gelem. Vhodná je mast na kravské struky
a další hojivé masti. U samců můžete zavést
sondu hlouběji, až do špičky hemipenisu.
Hloubku zavedení změříte podle počtu
šupin pod kloakou. Samci často stisknou
hemipenisy, což znemožňuje zavedení sondy
nebo se zdá, že jde o samičku. Uvnitř hemipenisu
může také být překážka, což vede
ke stejnému výsledku.

Určení pohlaví

2008-05-02T03:23:00.000-07:00

- Dospělá vzrostlá samice je často větší než
samec a má kratší ocas, je to však nespolehlivé
měřítko.
- Stejně jako ještěři mají samci hadů ztluštělý
kořen ocasu, zatímco u samiček se ocas
hned zužuje. Často to však poznáte pouze
přímým srovnáním zespoda. U některých
druhů, např. u krajty královské, se však na
tento znak spolehnout nemůžete.
- Samci mají v kořeni ocasu uložené pohlavní
orgány. Jsou to podlouhlé úzké hemipenisy,
které lze vytlačit ven stiskem zduřeliny
za nimi. Obrátí se tak naruby, takže
háčky na hemipenisu jsou venku.

2008-04-25T22:55:00.000-07:00

Hadi někdy odmítají žrát jinou stravu, než na
jakou jsou zvyklí (živá či mrtvá kořist, druh
stravy, kvalita, nebo dokonce i barva kořisti).
Na novou stravu je můžete navykat postupným
přidáváním k běžné potravě, případně je
můžete dát k jinému hadovi, který ji žere.
Můžete jim také nabídnout mrtvou kořist
s rozříznutým břichem nebo hlavou.
Hadi odmítají potravu, pokud trpí stresem
(nedostatek úkrytů, špatná vlhkost vzduchu),
chorobami (nedostatek vitaminů), je jim zima
nebo je krmíte ve špatnou denní dobu.
Hadi se vyprazdňují 7-14 dní po sežrání potravy.
Vyvrhnou nestravitelné zbytky jako
chlupy a drápy, kosti však stráví. Koncentrovaná
moč se vylučuje v podobě pevné žluté
látky.

Potrava

2008-04-19T01:01:00.000-07:00

Krmte 1-2 porcemi kořisti týdně, velcí
hroznýši a krajty mohou dostat pouze jednu
velkou kořist jednou za 3-4 týdny. Hady živící
se rybami krmte dvakrát až třikrát týdně.
Nekrmte před svlékáním nebo během období
odpočinku.
Samičky krmte více v období páření a po nakladení
vajíček. Březí samičky žerou málo
nebo vůbec.
Nekrmte kořistí, která je větší než nejsilnější
část hadova těla. Pokud krmíte menšími zvířaty,
můžete krmit častěji. To může být vhodnější
u hadů, které je obtížné donutit přijímat
potravu. Pokud had sežere příliš velkou kořist,
nemusí žrát po velmi dlouhou dobu.
Dávejte hadům živou, rozmrazenou nebo čerstvě
zabitou kořist (např. hlodavce). Poslední
způsob eliminuje riziko zranění a udržuje
vysokou výživnou hodnotu kořisti. Zmrazit
kořist můžete v případě potřeby, pokud nemáte
možnost opatřit si živou.
Hady krmte nejraději odděleně. Snažte se,
aby dva hadi nikdy nezačali žrát tutéž kořist.
Příjem potravy kontrolujte odděleným chovem
hadů. Nikdy neodtahujte ruku, pokud
vás had kousne. Zuby vám projedou kůži,
kousnutí bude ještě horší a pravděpodobně
zraníte také hada. Pokud had stisk neuvolní,
můžete ho k tomu donutit podržením pod
vodou nebo přitisknutím tamponu s lékařským
alkoholem na nos.

Hadi

2008-04-09T02:28:00.000-07:00

-Dokonale uzavřené terárium. Hadi mohou
uniknout i tím nejmenším otvorem, nebo
nedovřenými posuvnými dveřmi. Uprchlý
had vyvolá paniku a stává se ideálním námětem
pro bulvární tisk („Škrtič požírající děti
uprchl!"), což tomuto koníčku zrovna neprospívá.
Posuvné dveře jsou však pro hady
nejvhodnější, protože je stresují méně než
stropní otvor.
Většina hadů není agresivní vůči ostatním hadům
podobné velikosti, při krmení je však
raději držte odděleně. Hadi se někdy chovají
samostatně a potenciální partnerce jsou představeni
pouze několik dnů nebo týdnů před
pářením.

Terárium s krajtami tygrovitými

2008-04-07T03:39:00.000-07:00

Terárium s krajtami tygrovitými
-Dostatek úkrytů, např. dřevěné krabice, převrácené
květináče, případně zásuvka pod
teráriem přístupná otvorem v podlaze.
-Hadi dávají přednost poměrně vlhkému
prostředí, se suchým místem pod nepřístupnou
lampou, nebo podlahovým vytápěním.
Pokud je teplota příliš vysoká, tráví hadi
většinu času ve vodě.
-Dobré odvětrání pomocí mřížek ve stropě
terária. Snažte se zabránit průvanu, který se
snadno tvoří, pokud je jedna mřížka na
přední straně a jedna ve stropě terária.
- Několik větví, po kterých mohou hadi šplhat;
dokonce i pro ty hady, kteří šplhají jen
zřídka. U stromových hadů musí být větve
vodorovné. Větve a další dekorativní materiál
pomáhají hadům svlékat kůži, protože
se o ně mohou třít tělem.

Hadi

2008-04-02T03:32:00.000-07:00

Rozšíření
Přibližně 2700 známých druhů hadů žijí
v mírných a tropických pásmech po celém
světě, v různých biotopech.
Základní podmínky chovu
Terárium pro hady neboli vivárium musí
splňovat řadu základních požadavků.
- Délka terária pro zemní hady by měla dosahovat
zhruba 3/4 jejich délky. U šplhavých
hadů platí totéž pro výšku.
- Přísná hygiena! Misku s vodou každý den
čistěte a výkaly odstraňujte co nejdříve. Hadi
hodně pijí. Pokud mají z nějakého důvodu
sníženou imunitu, mohou ve špinavém
teráriu trpět hnilobou tlamy (bakteriální infekce).
Několikrát za rok celé terárium vyčistěte.
- Vodní plocha nejméně tak velká, aby se v ní
had mohl celý vykoupat. Řada hadů se koupe
před svlékáním kůže, nebo když je v teráriu
příliš teplo. Nádoba s vodou musí být
dost těžká, aby ji had nepřevrhl.
- Snadno čistitelný nebo vyměnitelný podkladový
substrát, např. dřevěné hobliny, piliny,
listovka, rašelina, stromová kůra nebo
noviny.

Smysly-hadi

2008-03-27T03:40:00.000-07:00

Smysly
Víčka tvoří nepohyblivou průhlednou blánu.
Několik dní před svlékáním výron tekutiny
oddělí staré víčko od nové blány, takže oko
má modrobílou barvu. V této době had špatně
vidí, proto se ho snažte nerušit, nekrmte ho
a udržujte terárium dostatečně vlhké.
Hadi nemají ušní otvory ani ušní bubínek,
takže jsou prakticky hluší. Mohou však vnímat
vibrace, zvláště z povrchu. Kmitají ve
vzduchu rozeklaným jazykem a na patře v ústech
mají zvláštní smyslové ústrojí, zvané Jacobsonův
orgán.
Někteří velcí škrtiči mají ústní jamky citlivé na
teplo a mezi očima a nozdrami mají žilky s výjimečně
citlivými tepelnými senzory, kterými
zaznamenávají i ty nejnepatrnější teplotní
změny v okolí. Mohou tak ucítit kořist i ve
tmě.
Kromě hroznýšovitých a některých dalších
primitivnějších hadů mají hadi pouze jednu
plíci, přičemž pravá je víceméně zakrnělá.
Zadní plíce je zvětšená a protažená do vzduchového
vaku, díky němuž vydrží had až půl
Kost spojující čelisti umožňuje hadům roztáhnout do široka
tlamu a polykat velkou kořist
Modrobílé oči a tmavší zbarvení znamenají, že had se
bude brzy svlékat.
hodiny pod vodou. U dalších párových orgánů
je pravá strana rovněž zakrnělá.

Serpentes,hadi

2008-03-25T03:53:00.000-07:00

Podřád Serpentes, hadi
Hadi mají podlouhlé tělo bez končetin. Někteří
primitivní hadi (např. velcí škrticí) mají dosud
zbytky pánevního pletence a drápky po
stranách kloaky, které jsou zakrnělými končetinami.
Jejich 160-435 obratlů jim zaručuje neobyčejnou
ohebnost. Hadi se plazí pomocí břišních
šupin, nebo zapřením ohybů těla o nerovnosti
povrchu. Ocas je většinou krátký, hlava je
jen nezřetelně oddělená od těla. Hadi se často
klasifikují podle typu zubů.
Požírání kořisti
Většina hadů zabíjí kořist zadušením nebo jedem.
Tzv. škrtiči přitáhnou stisk pokaždé,
když kořist vydechne, takže se nemůže znovu
nadechnout a udusí se. Jedovatí hadi rychlým
pohybem kořist uštknou; pokud uteče, sledují
její pachovou stopu, dokud neuhyne. Hladkou
kořist, jakou jsou novorozené myši, ryby,
obojživelníky nebo žížaly, polykají hadi živé.
Čelistní kosti nejsou vpředu srostlé, ale spojené
pružnými vazy, takže je had může do široka
roztáhnout. Díky těmto vazům, nezávisle
se pohybující levé a pravé dolní čelisti,

vysunutelné průdušnici a pohyblivým žebrům
může had spolknout i obrovskou kořist.

Varani

2008-03-19T05:21:00.000-07:00

Odchov mláďat
Mláďata měří 15-20 cm a začnou žrát asi za týden
po vylíhnutí. Pohlavně dozrávají po 3 ^ letech.
VARANUS NILOTICUS, VARAN NILSKÝ
Zákonná ochrana: CITES II.
Varan nilský je velké, sebevědomé zvíře, které
se může snadno stát agresivním. Dobře se
rozmyslete, než si koupíte toto roztomilé skvrnité
mláďátko.
Vzhled
Tento varan měří asi 2 m, má tmavou barvu
(zelenou, šedou, černou nebo hnědou) a světlejší
příčné pruhy. Nozdry jsou uprostřed me-
236
Varan nilský (Varanus niloticus), mládě Mládě varana nilského
Dvouletý varan nilský ve výhružném postoji
zi očima a špičkou nosu. Mláďata jsou černá
s kulatými, světle žlutými skvrnami po celém
těle. Hlava je štíhlá, zvláště u samečků, v dospělosti
je však zavalitější. Ocas tvoří asi 60%
délky těla.
Poddruh V. n. niloticus má obvykle na zádech
sedm světlých příčných pruhů a černý jazyk.
V. n. ornatus má pět pruhů a růžový jazyk. Jinak
se oba poddruhy blízce podobají.
Rozšíření
Varan nilský obývá téměř celou Afriku kromě
severozápadu. Tento druh miluje vodu a vydrží
pod hladinou až hodinu. V. n. ornatus pochází
ze západoafrických pobřežních oblastí.
Žije v lesích a vyhovuje mu větší vlhkost a nižší
teploty než poddruhu V. n. niloticus, který
obývá otevřenější krajinu. Tito varani umějí
skvěle šplhat.
Páření
Varani nilští jsou vzájemně vysoce agresivní.
Někdy nemůžete chovat ani samičku a samečka
pohromadě. Dávejte je k sobě jen při páření.
Jedinci z rovníkových oblastí se páří po
celý rok, jihoafričtí varani převážně v červnu
a červenci.
Odchov mláďat
Mláďata měří 20-30 cm a líhnou se po
130-220 dnech. Pohlavně dozrávají asi po
3 letech, kdy dosáhnou délky 1 m. Mláďata
snadno podléhají stresu a měli byste je brzo
oddělit od sebe.

Varani

2008-03-17T02:35:00.000-07:00

Obrana
Zejména větší varani mají silné čelisti, dlouhé
zuby a dlouhé, ostré drápy, které protrhnou jakoukoli
kůži a mohou způsobit vážné zranění.
V ohrožení kolem sebe varan bije ocasem,
který se nemůže odlomit. Jako obranu také
používají vyměšování a zvracení, popřípadě
výhružně foukají do široka otevřenými ústy.
Manipulace
Většinu varanů lze snadno ochočit, pokud je
už od mládí navyknete na lidi. Nikdy jim však
nedůvěřujte. Varan může bez varování zaútočit,
i když byl předtím po celé roky krotký.
VARANUS EXANTHEMATICUS, VARAN STEPNf
Zákonná ochrana: CITES II.
Varani stepní jsou často na prodej a nejsou
příliš drazí.
Poddruhy Varanus exanthematicus exanthematicus,
V. e. angolensis a V. e. microstictus
se vzájemně liší počtem a postavením šupin na
zádech krku a břiše. V. (e.) albigularis má bílý
krk a dnes se někdy považuje za samostatný
druh.
Vzhled
Tento druh dorůstá až 1,5 m, má šedohnědou
barvu s pravidelnými řadami skvrn a velkými
kulatými šupinami na krku. Nozdry jsou hned
před očima.
Rozšíření
Tento obyvatel suchých stepí a savany žije
v převážné části Afriky na jih od Sahary, kromě
západoafrických deštných pralesů.
Kladení vajec
Samičce dejte 1 m hlubokou krabici na kladení
vajec, v níž je kyprý, vlhký písek nebo písčitá půda.
Varani stepní si hloubí asi 50 cm hlubokou
komůrku, do níž kladou 15^4-5 vajec. Pokud samička
nemá kam naklást vejce, roztrouší je po
celém teráriu, takže je ostatní mohou sežrat.
Vejce chovejte ve vermikulitu s vodou v poměru
1:1, při teplotě 27-32 °C. Při nižší teplotě se
líhnou za 180 dní, při vyšší za 140 dní.

Varani

2008-03-13T05:07:00.000-07:00

Potrava
Varani jsou masožravci s nezměrnou chutí
k jídlu. Žerou hlodavce, hmyz, konzervy pro
psy a kočky, maso, vejce a drůbež. Snažte se
je však nepřekrmovat. Žerou jakoukoli kořist,
i když se jim ani nevejde do tlamy. Částečně
vodní druhy také žerou korýše, ryby a další
vodní živočichy.
Pomocí velkých, dozadu směřujících zubů
polykají kořist po velkých kusech nebo celou.
Určení pohlaví
Obtížné. Samce někdy poznáte podle poněkud
širší hlavy a ztluštění kořene ocasu. Při
přenášení samci někdy odhalují pohlavní orgány.
Vymáčknutím hemipenisů můžete někdy
rovněž určit pohlaví.
Páření
K páření někdy povzbudí samce přítomnost jiného
samečka a vzájemný rituální souboj.
Dávejte však pozor, aby se samci vzájemně
nezabili, a nikdy je nenechávejte o samotě.
Samci některých druhů při páření koušou samice,
jiní nikoli. 1-2 měsíce po páření (někdy
později) si samička začne hledat místo ke kladení
vajec. Březí samice žere poslední měsíc
před kladením jen málo nebo vůbec.
Kladení vajec
Varani kladou 5-65 vajec do teplého dolíku
(pod lampou), kterou potom zakryjí rostlina-
Mladý varan komodský Párek varanů stepních
Mladé varana stopního
mi. Vejce se pak zahřívají teplem uvolňovaným
při rozkladu rostlinného materiálu. Někdy
klade samice vejce do teplých termitišť.
Líhnou se během období dešťů, kdy je půda
měkká. Někdy se matka vrátí, aby pomohla
mláďatům na svět. Při teplotě 28-32 °C a vlhkosti
80-90% se mláďata líhnou po 130-220
dnech, může to však trvat jen 70 dní. Vajíčka,
která ve volné přírodě přezimují, se líhnou až
po 220-330 dnech. Při teplotě 28 °C se z vrhu
rodí převážně samečci, při 32 °C samičky.
Odchov mláďat
Mladí varani rychle rostou. Postavte jim
množství úkrytů, abyste předešli stresu. Je lepší
chovat je odděleně. Varani pohlavně dozrávají
po 2-5 letech.

Varan

2008-03-11T01:50:00.000-07:00

Název varan pochází z arabského slova el
quaran, které znamená ještěr.
Nejznámějším druhem je varan komodský (V.
komodoensis), který dorůstá délky až 3 m
a váží 150 kg.
Varana komodského můžete spatřit v některých zoolo-
Kick\ ch zahradách Toto ;e mládě v rotterdamské zoo

Vzhled
Varani jsou impozantní ještěři, kteří měří
15 cm až 4 m. Nejdelší je varan papuánský
(V. salvator). Mají dlouhý, téměř úplně zaoblený
ocas. U druhů, které žijí převážně ve
vodě, je po stranách zploštělý a pomáhá varanům
při plavání. Na silných nohou jsou
ostré drápy. Typickým znakem je dlouhý krk
s velkou zašpičatělou hlavou, která má nápadné
ušní otvory. Varani kmitají rozeklaným jazykem
podobným způsobem jako hadi. Stejně
jako hadi ani varani nemají močový
měchýř. Někteří ještěři z americké čeledi tejovitých
(Teiidae) připomínají vzhledem malé
varany.
Rozšíření
Tito varani obývají nejrůznější biotopy Austrálie,
Afriky a jižní Asie.
-V. giganteus, V. griseus a V. gouldi žijí
v pouštích a suchých pláních.
-V. niloticus, V. salvator a V. indicus jsou
částečně vodní živočichové.
- V. exanthematicus a V. komodoensis žijí v suché
savaně a otevřených lesnatých oblastech.
- V. prasinus žije na stromech.
Základní podmínky chovu
Terárium musí odpovídat požadovanému
biotopu. Jeho délka musí šestkrát přesahovat
délku hlavy a trupu zvířete, šířka musí být třikrát
větší než šířka zvířete. Teplotu udržujte
Varan Gouldúv (Varanus gouldi)
Varan stepni těsně před pářením, samec má zvednutou
hlavu.
Varan mangrovový (Varanus indicus)
mezi 25-35 °C (pod lampami 45 °C), v noci
však snižujte na 20-25 °C. Dno pokryjte pískem
nebo písčitou půdou, u suchých biotopů udržujte
vlhkost 60-70%. Pro varany z vlhčích oblastí
dejte na dno směs kůry a rašeliny, vlhkost
udržujte na 70-90%. Podlaha pokrytá linoleem
se snadněji udržuje. Postavte nejméně jeden
úkryt na zvíře a co největší vodní plochu. Varani
se rádi koupou i plavou a často utíkají do
vody. Vodu udržujte čistou pravidelným vyměňováním
a filtrováním. Na dno akvária nedávejte
písek. Samci mají teritoriální chování a mohou
si vzájemně způsobovat stres. Pečlivě
zvířata po řadu dní pozorujte, abyste se ujistili,
že se dobře snášejí.

Hadi

2008-03-04T04:38:00.000-08:00

With regard to serpents or snakes, the viper is externally
viviparous, having been previously oviparous internally. The egg, as
with the egg of fishes, is uniform in colour and soft-skinned. The
young serpent grows on the surface of the egg, and, like the young
of fishes, has no shell-like envelopment. The young of the viper is
born inside a membrane that bursts from off the young creature in
three days; and at times the young viper eats its way out from the
inside of the egg. The mother viper brings forth all its young in
one day, twenty in number, and one at a time. The other serpents are
externally oviparous, and their eggs are strung on to one another like
a lady's necklace; after the dam has laid her eggs in the ground she
broods over them, and hatches the eggs in the following year.

Potrava

2008-02-25T02:41:00.000-08:00

Potrava
Všechny druhy ovoce, hmyz, malé myši, novorození
potkani, slimáci a hlemýždi. Ovoce
a zeleninu můžete smíchat s konzervou pro
Tiliqua scincoides intermedia, samice
kočky. Pokud scinkové přestanou přijímat
potravu, často žerou pudink.
Určení pohlaví
Obtížné. Sameček má mírně rozšířený kořen
ocasu a poněkud širší hlavu.
Rozmnožování
Tito scinkové jsou vejcoživorodí. Po zimním
spánku při teplotě 15-20 °C rodí samice 6-20
mláďat. Mladí scinkové žerou stejnou potravu
jako dospělí, pouze v menších porcích.
Čeleď Varanidae, varanovití
Zákonná ochrana: 4 druhy, včetně V. komodoensis
a V. griseus, jsou chráněny v příloze
CITES I, ostatní CITES II.
Tato čeleď zahrnuje pouze jeden rod, Varanus.
Všech 30 druhů je chráněných, protože
lidé jedí jak zvířata, tak jejich vejce, jejich kůži
a končetiny pak používají k výrobě léků
a amuletů. Ačkoliv péče o ně je poměrně jednoduchá,
měl by tato zvířata chovat pouze
odborník.

Základní podmínky chovu

2008-02-22T13:24:00.000-08:00

Pro dva až tři scinky připravte suché stepní terárium
velikosti min. 150 x 50 x 50 cm, s jedním
vlhčím koutem. Dno pokryjte pískem,
smíchaným s kůrou nebo mechem. Tato poměrně
plachá zvířata potřebují množství úkrytů.
Udržujte teplotu 30 °C (40 °C pod lampami
z lisovaného skla), v noci snižte na 20 °C.
Tito scinkové potřebují velkou nádobu s vodou,
ve které by se mohli koupat.

Základní podmínky chovu

2008-02-21T14:58:00.000-08:00

Tito scinkové potřebují poměrně suché terárium
velikosti min. 100 x 40 x 40 cm, s množstvím
úkrytů a míst ke šplhání. Dno pokryjte
pískem nebo lehkou půdou. Po zadní stěně se
musí dát šplhat. Teplotu udržujte mezi
25-40 °C, v noci 20 °C. Dvakrát až třikrát
týdně postřikujte.
Potrava
Hmyz, pavouci, měkké ovoce (banány).
Určení pohlaví
Sameček má pestřejší zbarvení, některé samičky
však mohou vybarvením připomínat
samce. Pokud si nejste jisti, vymáčkněte samečkovi
pohlavní orgány.
Rozmnožování
Vejcorodí kladou 15-30 vajec do vlhké půdy.
Někteří jsou vejcoživorodí. Mláďata měří
8-10 cm a mají velmi pestré zbarvení.
Oblíbené druhy velkých scinků, kteří se snadno
ochočí.

MABUYA SPP., MABUJE

2008-01-12T10:22:00.000-08:00

Často chovaní scinkové, o nichž však víme
relativně málo.
Pářeníscinků dlouhonohých
Vzhled
Druhy rodu Mabuya mají nejrůznější zbarvení,
měří 20-30 cm a mají typický vzhled scinků.
Jsou to zemní živočichové, často však
umějí dobře šplhat. Obvykle jsou velmi plaší.
Rozšíření
Je známo 80 druhů, které obývají převážně suché
biotopy, kromě pouští a hustých lesů. Žijí
v jihovýchodní Asii, Africe a tropické Americe.
Mabuya perodetti pochází z Tanzanie,
kde často žije v blízkosti lidí.

Manipulace a obrana

2007-12-15T04:12:00.000-08:00

Tito scinkové mohou při přenášení ošklivě
pokousat. Nesnažte se ruku vytrhnout, ale
počkejte, až scink stisk uvolní.
Tyto scinky lze snadno navyknout na lidský
dotek, pokud je budete krmit z ruky a necháte
je šplhat vám po ruce.

Základní podmínky chovu

2007-12-04T08:49:00.000-08:00

Párek scinků potřebuje stepní terárium o ploše
nejméně 100 x 40 cm. Na dno dejte 5-10 cm
vysokou vrstvu písku. Scinkové často leží
232
zahrabaní v písku, ale často jsou i vidět. Teplota
by se měla pohybovat mezi 25-45 °C,
v noci 17-23 °C. Kromě bodových světel jemně
vytápějte i pomocí podlahového systému,
abyste napodobili teplo stoupající z pouštního
písku ohřívaného sluncem.
Potrava
Různé druhy hmyzu, novorozené myši, konzervy
pro psy a kočky, příležitostně měkké
sladké ovoce (banán, mango).
Určení pohlaví
Samičky mívají méně pestré zbarvení. Sameček
má zavalitější tělo a silnější hlavu.
Páření
Páření následuje po zimním spánku při denní
teplotě 10-20 °C, noční 10-15 °C a délce
dne 6-8 hodin.
Samci zuřivě bojují o samičky a v zápalu mohou
někdy samičku vážně zranit na krku. Páří
se několikrát denně po dobu několika týdnů.
Po několika úspěšných pářeních samečka
odeberte.
Kladení vajec
Po 6-7 týdnech březosti klade samice 5-20 vajíček
do dolíku v zemi a po nějakou dobu je
střeží. Také je zvlhčuje svou močí. Vajíčka
rychle vyberte, protože by je scinkové mohli
sežrat. Vejce se při teplotě 28-30 °C líhnou za
7-10 týdnů.
Odchov mláďat
Mláďata měří 13 cm a žerou menší porce stravy
dospělých. Scinkové se v zajetí rozmnožují
jen vzácně, proto není o jejich chovu příliš
známo.

Rozšíření

2007-11-29T11:57:00.000-08:00

E. Schneideři má 7 poddruhů, které obývají
oblasti od severozápadní Indie až po východ
severní Afriky. Eumeces algeriensis pochází
z Maroka a Alžírská. Tito ještěři žijí v teplých
písčitých oblastech, někdy kamenitých.
Další druhy rodu Eumeces žijí v polosuchých
oblastech jižní Asie, severní Afriky, Střední
a Severní Ameriky.

2007-11-24T01:36:00.000-08:00

EUMECES SCHNEIDEŘI, SCINK DLOUHONOHÝ
A EUMECES ALGERIENSIS, SCINK ALŽÍRSKÝ
E. Schneideři a E. algeriensis jsou oblíbené
druhy velkých scinků. Donedávna byl E. algeriensis
považován za poddruh E. Schneideři
(E. s. algeriensis).
Vzhled
Tyto druhy dorůstají až 40 cm, z čehož ocas
tvoří více než polovinu.
Svrchní strana těla má šedohnědou barvu,
s oranžovými, žlutými a černými skvrnkami.
Spodní strana je bledě žlutá.
E. Schneideři má na každém boku žlutý pruh
od hlavy až k ocasu. E. algeriensis tento pruh
nemá, zato má na rozdíl od E. Schneideři černé
šupiny s bílými skvrnkami.

Rozšíření

2007-11-13T09:19:00.000-08:00

Všechny druhy biotopů v Africe, Austrálii,
Asii, Americe i Evropě. Jsou to převážně zemní
živočichové.
Základní podmínky chovu
Scinkové potřebují stepní terárium nejméně
pětkrát tak dlouhé, než je délka hlavy s tělem.
Na dno dejte vysokou vrstvu písku. Jednu
stranu podkladu udržujte lehce zavlhlou. Samečci
některých druhů se vzájemně nesnášejí,
zvláště v období páření.
Rozmnožování
Scinkové nemají femorální póry. Samečci mívají
poněkud širší hlavu a někdy i pestřejší
zbarvení. Pokud si nejste jisti, můžete zkusit
vymáčknout hemipenis. Přibližně jedna třetina
druhů je vejcoživorodá. Chov scinků není
příliš obtížný.

scinkovití

2007-11-12T03:34:00.000-08:00

Čeleď Scincidae, scinkovití
Tato čeleď zahrnuje asi 50 rodů a 750 druhů.
Některé druhy mají dobře vyvinuté nohy, jiné
je mají zakrnělé. Scinkové jsou v teráriu
většinou skrytí a často se chovají společně
s jinými ještěry.
Nejznámější rody patří do podčeledi Scincinae
(rody Chalcides, Eumeces, Mabuya)
a Tiliquinae (Tiliqua).
Vzhled
Scinkové mají zřetelně válcovité, hladké
a lesklé tělo, špičatý čenich a ocas. Jazyk je
na konci mírně rozeklaný. Většina scinků je
plachá a často se i při pohybu schovává do
písku. Uši jim často pokrývají šupiny tvořící
hřeben, aby nedošlo ke vniknutí písku do
ucha.

Základní podmínky chovu

2007-11-07T00:18:00.000-08:00

Pro skupinku 4-6 ještěrek vytvořte poměrně
suché terárium velikosti min. 100 x 40 x 40 cm.
Průměrná teplota by měla být asi 22-28 °C; na
několika teplých, suchých místech pod lampami
pak 35-40 °C. Na dno dejte suchý písek,
písčitou půdu nebo listovku a do terária dejte
množství rostlin a travin, po kterých mohou
ještěrky šplhat (např. uschlé trsy rákosu nebo
živé rostliny). Chovatelé tyto ještěrky často drží
v paludáriích, kde je vlhko a chladno. V takovém
prostředí však chřadnou.
Paludárium, které má několik výše položených
suchých, teplých míst, např. pod zářivkami,
je však vhodné. Samečci se vzájemně
celkem snášejí.
Potrava
Tenkochvosti žerou velké množství hmyzu,
zejména mouchy a kobylky. Větší kořist nejprve
kousnou do krku, potom odtrhnou končetiny
a nakonec důkladně rozkoušou.
Určení pohlaví
Sameček má rozšířený kořen ocasu, několik větších
femorálních pórů a poněkud širší hlavu.
Kladení vajec
Samička klade asi šestkrát ročně až 10 vajec
na vlhkém místě.
Odchov mláďat
Mláďata krmte octomilkami a malými cvrčky.
Mladí a subadultní jedinci mají zelenější odstín
těla.

TAKYDROMUS SEXLINEATUS,

2007-11-03T01:10:00.000-07:00

Dlouhá, štíhlá ještěrka, která se často chová
v příliš vlhkém prostředí.
Vzhled
Ocas této neobyčejně štíhlé ještěrky měří až
30 cm, tělo pouze 6 cm. Horní část těla má
tmavě hnědou nebo olivově zelenou barvu, na
spodní jsou béžové podélné pruhy.
Ještěrky rychle pobíhají v porostu (trávě) a aktivně
loví svou kořist. Pravidelně si umývají
ústa dlouhým jazykem.
Rozšíření
Jihovýchodní Asie (jižní Čína), teplé slunečné
pláně a otevřené zalesněné oblasti.

2007-11-02T06:54:00.000-07:00

Páření
Následuje po zimním spánku. Sameček často
kouše samičku do zadních nohou a přidržuje
si ji nohou přehozenou přes ocas. Samička
klade vejce až třikrát ročně.
Odchov mláďat
5-20 nakladených vajíček se při teplotě 27 °C
líhne po 2,5 měsících. Samečci pohlavně dozrávají
po 2 letech, samičky až po 3-4 letech.
UCERTA VIRIDIS, JEŠTĚRKA ZELENÁ
Zákonná ochrana: přísně chráněná zákony.
Tato štíhlá, smaragdově zelená ještěrka dorůstá
až 40 cm, z čehož 25 cm tvoří ocas.
Rozšíření
Husté podrosty střední a jižní Evropy a Asie.
Určení pohlaví
Sameček má zvětšený kořen ocasu. Během
období páření má modrý krk, ten se však příležitostně
vyskytuje i u samiček.
Kladení vajec
Na jaře a v létě, po období zimního spánku,
klade samice 6-15 vajec. Při teplotě 32 °C se
líhnou po 45 dnech, při 27 °C po 65 dnech.
ještěrka zelená (Lacerta viridis). sameček
Odchov mláďat
Mláďata jsou hnědá, někdy se světlejšími podélnými
pruhy. Pohlavně dozrávají po 1,5-2
letech.

LACERTA LEPIDA,

2007-11-01T09:02:00.000-07:00

JEŠTĚRKA PERLOVÁ
Největší evropská ještěrka (není chráněna
CITES).
Vzhled
Sameček měří asi 60-80 cm (hlava s tělem asi
20 cm). Má převážné olivově zelenou a černou
barvu, s 2-3 řadami kulatých modrých
skvrn.
Blízká příbuzná Lacerta pater, ještěrka
diamantová, dorůstá 45-55 cm, samička 50 cm.
Má zelenožlutou barvu s méně zřetelnými
modrými skvrnami na bocích. Ocas a zadní
nohy bývají často hnědé. Tento druh byl dříve
považován za poddruh ještěrky perlové
a oba druhy se pravidelně kříží.
Rozšíření
Ještěrka perlová obývá husté podrosty v suchých,
kopcovitých oblastech jižní Francie,
Španělska a Portugalska. Je aktivní od dubna
do října. L. pater žije v Tunisku, Maroku a Alžírsku;
aktivní je od února do listopadu.

2007-10-29T06:42:00.000-07:00

Krmení
Krmte převážně členovci (hmyz pochytaný
v přírodě), větší druhy žerou i drobné hlodavce.
Řada druhů žere čas od času i ovoce.
Dejte ještěrkám misku s vodou a jednou týdně
postřikujte.
Určení pohlaví
Samečci mají zřetelně větší femorální a anální
póry, často mají větší hlavu, zavalitější tělo
a rozšířený kořen ocasu. Někdy bývají
pestřeji zbarvení.
Páření
Období páření následuje hned po zimním
spánku (u severoafrických druhů při teplotě
10-15°C, u evropských 4-10 °C).
Kladení vajec
Drobnější ještěrky kladou jednou až dvakrát
do roka 2-10 vajec do vlhké půdy. Ještěrka
perlová klade až 20 vajec. Při teplotě
25-30 °C se vejce líhnou po 2-4 měsících. Ještěrka
živorodá (Lacerta vivipara) a některé
druhy Eremias jsou vejcoživorodé.
Odchov mláďat
Ještěrky můžete bez obtíží chovat ve skupinách.
Obrana
Ještěrky v ohrožení odhazují ocas (autotomie).
Ten pak znovu dorůstá, zřídkakdy však
dosáhne původní délky.
Manipulace
Mnoho ještěrkovitých je známých svou agresivitou
a silným skusem. Některé druhy,
např. Podarcis sicula, však mohou být poměrně
krotké.

Základní podmínky chovu

2007-10-25T13:14:00.000-07:00

Potřebujete stepní terárium, které je nejméně
desetkrát delší než délka hlavy a trupu ještěrek.
Na dno dejte písek nebo písčitou půdu.
Pomocí kamenů vybudujte množství úkrytů.
Udržujte denní teplotu 23-28 °C, pod lampami
až 35 °C, v noci 15-20 °C. Lampy by měly
svítit po stejný úsek dne jako slunce. Samečci
se silně vzájemně nesnášejí. Větší druhy
se špatně kombinují s jinými terarijními zvířaty.
Evropské a severoafrické druhy můžete po
celý rok chovat ve venkovním teráriu. Do země
však musíte zapustit 1 m hluboký sud naplněný
lávovými kamínky a listím. Sud chrání
ještěrky během zimního spánku před
zimou a deštěm.

2007-10-24T09:48:00.001-07:00

Rozšíření
Ještěrkovití obývají řadu suchých biotopů
v mírném a subtropickém pásmu Evropy, Afri-
Samice ještěrky obecné ("Lacerta agilis)
Umělá nora v teráriu ještěrky perlové Lacerta lepida. Samička
nakladla vejce pod břidličný kámen
229
ky a Asie. Některé druhy žijí dokonce za polárním
kruhem. Agresivnější samci i samice si
vytvářejí poměrně malá teritoria, která však fanaticky
brání.

Další péče

2007-10-23T08:31:00.000-07:00

Vzhledem k tomu, jak rychle ropušníci umírají,
jsou další informace o péči zbytečné.
Čeleď Lacertidae, ještěrkovití
Zákonná ochrana: řada druhů chráněna
CITES I nebo II.
Tato čeleď zahrnuje 20-25 rodů a více než
200 druhů. Jedná se o typické, malé až středně
velké ještěry.
Vzhled
Štíhlé tělo je téměř vždy kratší než ocas. Tělo je
pokryto hřebenovitými, plochými nebo boulovitými
šupinami. Hlava je kryta velkými kostěnými
destičkami. Nemají hřbetní hřeben ani
krční lalok. Jsou to denní živočichové, kteří se
rádi vyhřívají na slunci a umějí skvěle šplhat.
Nejznámějšími rody jsou Lacerta (Evropa, severní
Afrika, západní Asie), Podarcis (Evropa)
a Takydromus (jihovýchodní Asie).

Potrava

2007-10-21T03:40:00.000-07:00

Hlavní složkou potravy ropušníků jsou mravenci
a termiti. Kyselina mravenčí zjevně hraje
důležitou úlohu při trávení potravy.
Ropušník Phrynosoma platyrhinos
Nedávno dovezení jedinci mohou žít několik
měsíců a živit se cvrčky a dalším hmyzem,
rychle však umírají. Nikdy žádného nekupujte
ani neprodávejte!

PHRWOSO/W/l SPP., ROPUŠNÍCI

2007-10-19T03:46:00.000-07:00

Zákonná ochrana: P. coronatum CITES II.
Rod Phrynosoma má 15 druhů, které připomínají
menší vydání oblíbené agamy vousaté
(Pogona spp.). Téměř všichni ropušníci umírají
do 6 měsíců. Uvádíme je zde, protože jejich
legrační vzhled svádí řadu začátečníků,
aby si je koupili.
Rozšíření
Ropušníci obývají polopouště, prérie a otevřené
zalesněné oblasti Střední a Severní
Ameriky.

Manipulace a obrana

2007-10-17T00:32:00.000-07:00

Leguáni nezvyklí na přenášení mohou sekat ocasem,
škrábat a kousat.
Taková zvířata přenášejte v kožených rukavicích.
Je však lepší je už odmalička navykat na lidský
dotek, proto je co nejčastěji krmte z ruky. Subadultního
nebo dospělého divokého leguána
zkrotíte jen s velkou dávkou trpělivosti a za
cenu mnoha škrábanců. Při přenášení si položte
leguána na paži, pevně ho držte ve výši
očí, mluvte na něj a postupně stisk uvolňujte.
Položte ho teprve, až se uklidní.

Odchov mláďat

2007-10-15T23:20:00.000-07:00

Jasně zelená mláďata leguánů (asi 6 cm dlouhá,
se 17 cm dlouhým ocasem) chovejte společně
v menším teráriu (zpočátku stačí 50 x50
x 100 cm, poté 100 x 60 x 100 cm). Nebudou
tak plachá a příklad ostatních je povzbudí
k přijímání potravy. Odolnost vůči chorobám
zvýšíte, pokud do potravy přimícháte trochu
trusu zdravých dospělých jedinců, případně
zahradní prsti. Dřevěné hobliny mohou způsobit
ucpání vnitřností. Mláďata nesmějí růst
příliš rychle. Po roce by hlava a trup měly měřit
asi 15 cm.
Leguán zelený pohlavně dospívá po 3-4 letech,
souboje o nadvládu v teráriu však začínají
v jednom roce života. Jakmile se vytvoří
hierarchie, souboje ustanou. Totéž platí pro
nové přírůstky.

2007-10-15T00:31:00.001-07:00

Někdy poslouží ke kladení vajec také otevřená
nádoba naplněná hlínou, případně samice
upustí vajíčka přímo z větve.
Oplodněná vejce mají rozměry asi 38 x 27 mm,
zatímco neplodná bývají menší. Vajíčka uložená
ve vodou nasáklém vermikulitu (poměr
1:1) a uchovávaná při teplotě 28-30 °C se líhnou
po 65-90 dnech (může to však trvat až
115 dní). Při vyšší teplotě se líhne více samečků.
Ve volné přírodě spadá líhnutí do období
dešťů od května do června.

Kladení vajec

2007-10-11T23:34:00.000-07:00

Ve volné přírodě kladou leguáni vejce v suchém
období od února do dubna, 2-2,5 měsíce
po páření. Samice klade 20-40 (někdy až
80) vajec do vlhké, písčité půdy. V přírodě to
může být na břehu řeky nebo na ostrůvku v řece.
Do terária dejte 40 cm hlubokou krabici,
která je dost velká, aby se do ní vešla samice
a mohla zde zahrabat vejce. Krabice by měla
mít úzký otvor (např. vyrobený z trubky). Vytápějte
ji na teplotu 30 °C, a to buď infračervenou
lampou seshora, nebo podlahovým vytápěním.
Krabici naplňte vlhkou směsí rašeliny
s pískem.
Vejce vyhrabte co nejdříve. Pokud nemá samice
k dispozici vhodnou nádobu, zadrží vajíčka,
což může mít vážné následky: nutnost operace,
neplodnost samice, případně úhyn zvířete.

Páření

2007-10-10T00:34:00.000-07:00

Ve volné přírodě probíhají námluvy a páření
na počátku období sucha, většinou od listopadu
do ledna. V zajetí tomu však často bývá jinak.
Pokud se párek leguánů jeden druhému
líbí, nastanou dlouhé námluvy provázené kýváním
hlavy a následně dochází k páření. Páření
můžete také stimulovat oddělením samečka
od samičky. Čas od času se samičky
pokoušejí pářit mezi sebou.

Určení pohlaví

2007-10-08T23:09:00.000-07:00

Velice obtížné! Samec má obvykle krční lalok,
který je ve věku 1-2 let o 30% větší než u samice,
hřbetní hřeben, femorální póry 1-4 mm
(samička 1 mm), silnější kořen ocasu, širší
hlavu a dominantnější chování. Během období
páření je samec často jasně červený, oranžový
nebo zlatavé barvy, zvláště u druhu /. i.
rhinolopha. Samci jsou obvykle větší.
Podřízení samci často po nějakou dobu připomínají
vzhledem samice.

Potrava

2007-10-07T00:53:00.000-07:00

Dieta musí být co nejrozmanitější. Převažuje
rostlinná strava (ve volné přírodě 60%), květiny
(30%) a ovoce (10%). Přečtěte si také
hlavní kapitolu Potrava. Je zvláštní, že téměř
nikdo nedává těmto stromovým zvířatům listy
stromů, oni však ochotně žerou listy vrby
a dalších stromů.
Březí samice mají po několik prvních týdnů
březosti obrovskou chuť k jídlu, potom však
žerou jen málo nebo vůbec.
Mláďata do dvou let věku a březí samice
krmte asi 15% živočišné stravy (hmyz, namo-
U tohoto subadultního samečka můžeme pozorovat
ztluštěnt kořene ocasu.
čené suché krmivo pro kočky, vajíčka). Dospělým
jedincům dávejte jen max. 5% živočišné
stravy, protože jsou převážně býložraví.
Přílišné množství živočišné potravy způsobuje
ve věku od 3 do 7 let ledvinové potíže.

2007-10-03T00:28:00.000-07:00

Leguáni se rádi vyprazdňují nad vodou, což
musíte mít na paměti při zařizování terária!
Podlaha musí být udržovaná v čistotě, pokrytá
linoleem, dlaždicemi, rašelinou, listovkou
nebo dřevěnými třískami. Nikdy nepoužívejte
materiál, který by zvířata mohla spolknout,
jako štěrk a vodu absorbující granule.
Leguáni často odfrkávají přebytečné soli, čímž
znečišťují stěny terária, které je třeba často čistit.
Zelené leguány můžete chovat s želvami
uhlířskými (Chelonoidis carbonaria) nebo
druhy rodu Terrapene, pocházejícími z teplejších
oblastí. Kombinování s bazilišky nebo
agamami kočinčinskými může vést ke stresu
vzhledem k podobné velikosti, zbarvení
a vzhledu.
Od května do září můžete leguány zelené chovat
v teplých dnech ve venkovním teráriu. Mohou
zůstat venku i v noci, pokud teplota neklesne
pod 20 °C.

2007-10-02T00:50:00.000-07:00

V teráriu napodobujícím tropický deštný pra-
Toto terárium pro leguány zelené zabírá jednu čtvrtinu
místnosti. Má rozměry 2 x 1,5 x 2,5 m a je osvětlené zánvhami.
les musí být teplota min. 25-30 °C, s teplými
místy pod bodovými reflektory z lisovaného
skla až 35-40 °C. Noční teplota je 20-25 °C.
Terárium i zvířata postřikujte každý den po celý
rok, ale nesmí pak být příliš mokro (relativní
vlhkost 60-80% ve dne, 80-100% v noci). Od
prosince do dubna je chladnější, sušší období
(teplota 30-35 °C přes den, 15-20 °C v noci).
Do terária dejte velkou nádobu s vodou, kterou
každý den čistěte, případně opatřete kvalitním
filtrem. Vodu ohřívejte podlahovým vytápěním
nebo ohřívačem ve filtru na 25 °C.

2007-09-30T03:47:00.001-07:00

Rozšíření
Střední a Jižní Amerika, některé ostrovy v Karibiku.
Tento leguán obývá nejrůznější biotopy,
především však deštné pralesy, zvláště
v blízkosti vody.
Základní podmínky chovu
Před zakoupením leguána zeleného si uvědomte,
že dospělý jedinec potřebuje terárium velikosti
min. 200 x 100 x 200 cm. Sem se vejde jeden
samec a dvě samice (leguáni jsou pospolitá
zvířata). Ve větším teráriu můžete chovat více
zvířat. Dominantní samci se vzájemně nesnášejí.
Mladé leguány můžete chovat v menším teráriu,
které musí být vysoké, se spoustou větví ke
šplhání. Leguán zelený rád odpočívá na vodorovné
větvi u stropu terária, blízko lampy.
Vybudujte dostatek úkrytů, takže se na sebe
zvířata nemusí neustále dívat. Ideální jsou široké
PVC trubky s prkénkem nebo podlahovou
krytinou uvnitř.

LEGUÁN ZELENÝ

2007-09-29T04:11:00.000-07:00

1GUANA IGUANA,
Často chovaný ještěr, proslulý snadnou péčí;
chovatelé však bohužel dosud dělají hodně
chyb (viz kapitola Choroby). Hlavní chybou
je, že si lidé kupují mladé leguány, aniž by věděli,
jaké délky mohou dorůstat.
Vzhled
Leguán zelený dosahuje délky 1,5-2 m, přičemž
trup měří u samce 50 cm, u samice 40
cm. Je to denní stromový ještěr. Má šedozelenou
barvu, často s tmavšími pruhy na těle
a ocase. Na hřbetě a kořeni ocasu je hřeben.
Pod tupou hlavou visí velký žlutý krční lalok.
Pod dolní čelistí je velká kulatá šupina.
Poddruh /. i. rhinolopha pochází ze severní
Kostariky a má na nose dva až tři měkké rohy,
na rozdíl od /. i. iguana, který žije v jižní Kostarice.

Páření

2007-09-28T01:59:00.000-07:00

Nechtě tyto ještěry dva měsíce zimovat při
teplotě 10—15 °C. Páří se od dubna do června.
Březí samice má na bocích červenavé zbarvení.
Během období páření mohou být samci
vzájemně agresivní. Tento druh se v zajetí rozmnožuje
jen vzácně.
Kladení vajec
V létě klade samice 4-6 vajec do vlhkého písku.
Jakmile se samice začne zaoblovat, dejte
písek do jednoho kouta terária.

Krmení

2007-09-25T22:25:00.000-07:00

Hmyz, myší mláďata, občas ovoce nebo zelené
listy. Ve volné přírodě se také živí jinými
ještěry, téměř stejně velkými, jako jsou sami.
Dejte jim misku s čerstvou vodou a každé ráno
postřikujte.
Určení pohlaví
Sameček má jasnější zbarvení, větší hlavu, silnější
tělo a rozšířený kořen ocasu. Pohlavně
dospělý sameček má modrozelený nebo oranžový
krk. Březí samice má červenooranžové
skvrny a pruhy na krku.

Rozšíření

2007-09-24T00:37:00.000-07:00

Polopouště, skalnaté planiny a otevřené zalesněné
oblasti Utahu, Missouri, Texasu, Arizony
a severního Mexika.
Základní podmínky chovu
Pro párek ještěrů připravte velké stepní terárium
velikosti min. 100 x 40 x 40 cm. Tito ještěři
poměrně hodně pobíhají. Teplotu udržujte
25-35 °C, pod lampami 45 °C, v noci snižte
na 20 °C. C. collaris miluje slunce. Z kamenů
postavte dostatek úkrytů. Tyto ještěry můžete
chovat ve velkých teráriích společně s leguány
čukvala (Sauromalus spp.).

CROTAPHYTUS COLLARIS,

2007-09-22T12:47:00.000-07:00

LEGUÁNOVEC OBOJKOVÝ
Živý ještěr se silným skusem.
Vzhled
Jednotlivé poddruhy tohoto 20-35 cm dlouhého
ještěra se od sebe mírně barevně odlišují.
Základní barva je zelená, žlutá nebo hnědá.
Tělo měří 9-14 cm, často má světlé skvrny
Mladý párek anolise obrovského. Samička má na bocích
žluté pruhy.
225
a tmavší pruhy. Okolo krku je černobílý „límec".
Jsou to denní, zemní ještěři, kteří mají
velkou hlavu. Jsou plaší, nervózní a mají sklon
ke kousání, mohou se však brzy ochočit.

Kladení vajec

2007-09-20T23:38:00.000-07:00

Samička klade 1-2 kulatá vejce, obvykle jednou
za 1-5 týdnů. Zahrabává je do kypré hlíny 1-5 cm
hluboko, často poblíž rostlin. Pokud posypete
půdu stříbřitým pískem, hned poznáte, kde samička
hrabala. Vajíčka začněte hledat, jakmile
začne mít samička vpadlé boky. Pokud nemůžete
vejce najít, dejte starší jedince s kanibalskými
sklony do odděleného terária.
Mláďata se líhnou při teplotě 30 °C po 40
dnech, při 25 °C po 70 dnech. Líhnutí trvá při
24 °C 70 dní, při 18 °C až 90 dní.
Odchov mláďat
Mláďata chovejte samostatně nebo maximálně
po dvou v miniteráriích, protože se brzy začnou
vzájemně nesnášet. Krmte je stejně jako
rodiče. Malý anolis rudokrký měří asi 5-6 cm,
ale může se snadno utopit v misce s vodou.
Denně je postřikujte vodou. Mláďata anolise
obrovského měří asi 12 cm. Potomci pohlavně
dozrávají během jednoho roku.

Páření

2007-09-11T23:36:00.000-07:00

A. carolinensis i A. sagrei potřebují přibližně
dvouměsíční zimní odpočinek při teplotě
20-24 °C a zkrácení dne na 8-10 hodin. Snižte
dávky potravy a dvakrát týdně postřikujte.
Po osmi týdnech období odpočinku pomalu
ukončete a začněte postřikovat denně.
Pokud mají anolisové zimní odpočinek, začne
se sameček předvádět, kolébat a ukazovat svůj
barevný krční lalok. Období páření trvá obvykle
od května do září.

Určení pohlaví

2007-09-11T01:37:00.000-07:00

Samci mají anální póry a větší krční laloky, zesílený
kořen ocasu, větší tělo a hlavu.
Mladé samičky anolise obrovského mají několik
prvních měsíců na bocích žluté pruhy. Poté
je však určení pohlaví obtížné. Zdravý sameček,
1,5 až 2 roky starý, má ztluštělý kořen
Tento samec anolise mramorovaného (Anolis marmoratus)
má viditelné rozšířený kořen ocasu.
ocasu (zvláště v období páření) a viditelně širší
hlavu. Sameček anolise obrovského zakončuje
kývání hlavou pohybem ze strany na stranu.
Samička na to odpovídá jednou úklonou
hlavy.

Potrava

2007-09-09T23:04:00.000-07:00

Všechny druhy hmyzu a pavouci. Anolis obrovský
také žere myší mláďata a kousky masa.
Čas od času dávejte anolisům trochu sladkého,
měkkého ovoce (anolis obrovský má
rád bobulovité plody) a vodu slazenou medem.
Anolisové jen zřídka pijí z misky, proto
každý den postřikujte nebo si vyrobte odkapávací
zařízení (viz Chameleóni). Anolis obrovský
hodně pije.

Samečci

2007-09-09T01:13:00.001-07:00

jsou silně teritoriální a vzájemně se
nesnášejí, i samičky však potřebují dostatek
prostoru. Pokud jedno zvíře ovládá druhé,
stres se projeví až za čas, když zvíře zhubne
a přestane přijímat potravu. Taková zvířata
od sebe oddělte.
Anolise můžete chovat s jinými neagresivními
ještěry stejné velikosti, např. s felsumami nebo
jinak barevnými druhy anolisů, ale také
s malými stromovými žábami (ty však žerou
mláďata anolisů). Anolis obrovský je však
agresivní vůči většině ostatních obyvatel terária
a menším jedincům hrozí sežrání.

Základní podmínky chovu

2007-09-05T23:12:00.000-07:00

Pro dva až tři malé anolise připravte vysoké, dobře
osázené terárium s množstvím míst ke špl-
Anolis roquet summus, dospělý samec
Nejjednodušší způsob, jak v jednoduše zařízeném teráriu
najít vajíčka anolise rudokrkého. je připravit do terária
malou nádobu určenou ke kladení vajec.
haní, které nesmí být menší než 30 x 30 x 50 cm.
Pokud chcete množit anolise obrovského, potřebujete
terárium velikosti 100 x 80 x 150 cm, do
něhož umístěte jednoho samečka a tři samičky.
Despotický sameček potom rovnoměrně dělí
svou pozornost mezi všechny samičky. Všechny
samice dejte do terária najednou, aby si
jedna z nich nevytvořila na samečka dominantní
vliv. To se může stát, pokud dáte do terária
novou samičku.
Na dno terária dejte směs rašeliny, písku nebo
listovky, eventuálně promíchanou s rašeliníkem.
Vrstva půdy musí být asi z poloviny tak
vysoká, jaká je délka největší samičky.
Terárium osvětlujte na 12-14 hodin denně
a udržujte denní teplotu mezi 20-35 °C (teplejší
místo je pod lampami) a relativní vlhkost
60-80% (u druhu A. r. rummus 80-100%).
Noční teplota by měla být 20-25 °C, vlhkost
80-95%.