P ýenˇ je u §ab jednoduççˇ ne§ u mlok…
a źolk…. Samiźky produkujˇ obvykle jed-
nou v roce velik‚ mno§stvˇ vajˇźek v §ela-
tinověch obalech nebo ve çĺ…rk ch, kter‚
samci oplozujˇ ve vodŘ (vnŘjçˇ oplozenˇ).
Vějimkou je ropuçka starostliv .
Vyvˇjejˇcˇ se pulci majˇ zpoź tku vnŘjçˇ,
pozdŘji vnitýnˇ § bry. Zadnˇ nohy vyr…stajˇ
dýˇve ne§ pýednˇ. Celkem je toto larv lnˇ
stadium mnohem m‚nŘ podobn‚ dospŘ-
lěm §ivoźich…m, ne§ je tomu u mlok…
a źolk…. Pulci se §ivˇ pýev §nŘ nebo vě-
hradnŘ n rosty ýas a drobněmi §ivoźichy,
je§ seçkrab vajˇ z podkladu nŘkolika ýa-
dami rohovitěch zoubk…. Pokud pýijˇmajˇ
§ivoźiçnou potravu, tak jen ve formŘ uhy-
nulěch §ivoźich…. Pýi promŘnŘ v §abky
(metamorf˘ze) se oc sek pulc… zmençuje
a nakonec mizˇ.
Skupina evropskěch §ab se dŘlˇ na věvo-
jovŘ nejstarçˇ kuĺkovit‚ (Di.scoglossi˘ae),
mezi nا poźˇt me kuĺky a ropuçky, ropu-
chovit‚ (Bofonillae), § by s bradavźitou
k…§ˇ, velkěmi parotidami a svislou zorniź-
kou, rosniźkovit‚ (Hyli˘ae) a skokanovit‚
(Rani˘ae). Poslednˇ skupina m nohy nej-
vˇce uzp…soben‚ ke sk k nˇ. Majˇ velmi
hladkou k…§i, dvŘ ýady §l znatěch liçt na
hýbetŘ (s vějimkou mˇsty zdom cnŘl‚ho
skokana volsk‚ho) a majˇ vodorovn‚ zor-
nice. Produktivita jedn‚ samiźky v jedin‚
sn…çce m…§e bět vˇce ne§ 10000 vajˇźek.
Primitivnˇ zp…sob rozmno§ov nˇ skokan…
souvisˇ s jejich vysoce vyvinutou tŘlesnou
stavbou. Spolu s rosniźkami je poźˇt me
mezi nejpokroźilejçˇ skupiny §ab.