Choroby

- Zdravá želva má tvrdý, nepoškozený krunýř
bez deformací. Nedostatek vápníku, ultrafialového
záření nebo vitaminu D3 způsobuje
oslabení a deformace krunýře. Výjimkou
jsou želvy s měkkým krunýřem (čeleď Trionychidae).
- Při chůzi zvedá zdravá želva břišní štít od
země. Pokud ne, je to známkou slabých nebo
deformovaných končetin.
- Je želva ostražitá? Většina želv při doteku
krunýře vtahuje hlavu a nohy dovnitř. Nohy
by měly klást odpor při pokusu vytáhnout
je z krunýře (ne příliš doslovném).
Sladkovodní želvy se při přenášení snaží
utéci a jsou velice pohyblivé. Želva ležící na
zádech, která se nesnaží narovnat, je nemocná.
Nemocné a zraněné želvy chovejte odděleně.

- Prohlédněte želvám kožní záhyby, zda nemají
vnější parazity (klíšťata a roztoče),
zvláště u druhů odchycených ve volné přírodě.
Trus dejte vyšetřit na červy, bičíkovce
apod.
- Želvy nakažené plísní (světlejší, jinak zbarvené
skvrny pokryté slizem nebo rankami)
dejte na 1 hodinu do roztoku 1 g manganistanu
draselného na 100 ml vody. Potom
napadenou oblast vyčistěte. Střídavě koupejte
také v roztoku 10 g kuchyňské soli na
11 vody.
- Želvy suchozemské by neměly mít kašovitý
nebo tekutý trus.
- Želvám s přerostlým zobákem dávejte tvrdou
stravu, např. mrkev, a kleštičkami oštípejte
rohovinu na zobáku do správného
tvaru.
- Suchá, volně visící kůže na nohou a krku je
u želv suchozemských příznakem přebytku
vitaminu A. Může vést až k otevřeným ránám.
Zvířatům začněte co nejdříve podávat
stravu chudou na vitamin A, pokračujte
vtom po řadu měsíců. Rány ošetřete.
Nemocné nebo zraněné želvy oddělte od
ostatních, aby je jiné želvy nepokousaly.