Petr Voženílek

24. srpna 2005 tomu bylo dva a půl roku, co ve věku nedožitých šedesátin navždy odešel uznávaný herpetolog, kolega terarista a především úžasný člověk a kamarád, Petr Voženílek. Zemřel neočekávaně, plný optimismu a plánů uprostřed rozdělané práce, a zanechal prázdnotu a smutek v srdcích těch, kteří ho znali a milovali.

Petr Voženílek se narodil 3. května 1943 v Lounech. Již od dětství ho přitahovali hadi (hlavně ti jedovatí a především zmije) a přestože jeho otec zvířata miloval a byl dokonce vášnivým akvaristou, dlouho neměl možnost popustit uzdu své vášni a věnovat se své lásce, hadům. Vystudoval chemii v Ústí n. Labem, kde také po vojně začal pracovat ve Výzkumném ústavu anorganické chemie. Přibližně v té době se začal svojí zálibě – teraristice a konkrétně hadům, intenzivně věnovat. Byl to člověk nesmírně činorodý a zvídavý, mezi jeho zájmy nepatřili jen samotní hadi a zoologie všeobecně, ale také chemie, kouzlení, muzikantství, profesionální potápění, a dokonce i divadlo. Byl skvělý vypravěč, a svůj úžasný smysl pro humor dokázal zúročit v několika knížkách, které napsal s opravdovou noblesou, vtipem a elegancí. Jako příklad mohu uvést vzpomínkovou knihu „Můj život mezi hady a jinou havětí“, kde kromě vyznání lásky k hadům, v kostce popisuje i průřez svým velice pestrým životem. Jeho historkám z cest se dalo naslouchat se zatajeným dechem celé hodiny, aniž by člověk pocítil sebemenší náznak nudy. Když mi zaníceně líčil páření zmijí obecných ve svých balkónových teráriích, a barvitě popisoval souboj samců o samici, ani jsem nedýchal.