Pak

užovka otevře dokořán tlamku, aby si
srovnala pružnými vazy spojené čelisti
znovu do správné polohy. Užovka stromo-
vá dovede nejen velmi obratně šplhat vy-
soko ve větvoví keřů a stromů, umí však
také vylézt nahoru po silných hrubých
kmenech. Přitom výhodně využívá drob-
ných výstupků, k nimž se přimyká svými
kýlovitými břišními štítky. Tímto způso-
bem se jí daří vyšplhat se téměř kolmo
vzhůru. Užovka stromová je skutečně klid-
ná užovka, která se v době své aktivity po-
hybuje většinou pomalu. Při hledání kořis-
ti prohledává i podzemí. Když přitom příliš
klesne teplota jejího těla, vyhledává slun-
né místo, aby se opět ohřála. Při slunění
se jen zřídka stáčí, většinou leží s tělem
prohnutým do lehkých záhybů nebo téměř
rovně nataženým.