Dobrá, Gucky.

„ Máme vás. Co děla?"
„Jsou zneškodněný! Co vysílačka?"
„Teď ji použijeme! Za dvacet vteřin musíš ochromit po¬honné agregáty lodi, aby nám neutekla!"
Gucky přikývl, ale nahlas neodpověděl. Pohony lodi! Kde vlastně jsou?
Kdesi venku na chodbě se uzavíraly další přepážky.
„Zůstaneme při sobě," rozkázal myšob. Tako a Ras rádi přikývli. Nedokázali si představit, že by měli být na lodi každý někde zvlášť, přestože se jim nabízela možnost k oka¬mžitému úniku.
Pohon lodi byl na Guckyho příliš složitý, aby jej telekineticky ochromil. Musel najít co nejjednodušší cestu. Kromě toho si uvědomoval, že porucha, kterou způsobí, bude mu¬set být okamžitě opravitelná, aby loď mohla pokračovat v letu, až přijme rozkazy vysílačky.
Chvíli se rozhlížel, a pak přerušil kabel spojení strojov¬ny s velínem. Byl to sice chytrý tah, ovšem měl následky, se kterými si pak Rhodan musel lámat hlavu.
Impulzní vysílačka Pozemšťanů se dala do činnosti a sdě¬lovala cizí lodi, že má přerušit sklizeň a letět k soustavě Arkonu. Zároveň předala Sklizňové lodi odpovídající souřad¬nice. Celé vysílání bylo pak třikrát zopakováno.