„Jasně, Perry,"

uklidňoval ho myšob. „Takže kdy na to jdeme?"
„Já myslel, že máš dovolenou. Proč najednou spěcháš?"
„Jenom tak," vysvětloval Gucky. „Koneckonců nejsem takovej kliďas jako ti dva vědci u jezera. Ty budou zírat, až dostanou hlad!"
„Vysílačka je připravena," vrátil se Rhodan k tématu. „Za¬pnu ji teprve až budete na palubě. Musíte se pokusit zne¬škodnit narkotické zbraně a vypnout pohonné agregáty lodi. Ta loď nám nesmí uniknout!"
Ras Čubaj se chytil za stehna.
„Ještě pár dní a nehnu se. Škoda, že tady nemáme váhu."
Gucky protočil oči a podíval se na něj.
„Já bych teď na váhu nevlez za nic na světě - já nechci vědět vůbec nic..."
„Pozor, Gucky!" ozvala se Betty. „Skok na palubu Sklizňové lodi přesně za deset minut!"
„Už?" bezděčně ujelo myšobovi. „S tou vysílačkou to vy¬jde?"
„To uvidíme, až to vyzkoušíme," odvětila telepatka. „V pří¬padě nouze máte skočit zpátky na Azgolu, vzkazuje Rhodan."
„To ani náhodou," protestoval Gucky. „My tu Sklizňovou loď dostaneme, i kdyby vaše vysílačka nefungovala."
Na to nic nenamítali, což Guckyho zaskočilo. Že by mu dal Rhodan volnou ruku? Asi mu ani nic jiného nezbýva¬lo, jestli nechtěl loď ztratit.