Guckyho domněnka se potvrdila ve chvíli, kdy přes ob¬razovku přelétly barevné šmouhy a utvářely se v obrazy. Ale co to bylo za obrazy? Najednou viděli docela obyčejnou místnost s nábytkem, židlemi, stolem - a televizorem jako na Zemi. Přesně takový měl Gucky ve svém bungalovu na břehu jezera Gošun.
Gucky zíral, když nad hladinou jezera vyvstal prales - af¬rická džungle. A těsně vedle ní typická japonská krajina s rozkvétajícími třešněmi.
Pak se barvy znovu rozplizly a utvořily nový obraz.
Vesmír!
Mezi hvězdami plula loď. Podle tvaru to mohla být Sklizňová loď. A pod ní se objevila planeta - Azgola! Přesně v tu chvíli Gucky začínal chápat.
Rabotax III zapomněl na vetřelce. Ozval se mu totiž hlav¬ní přijímač, protože se hlásila centrála Pánů.
Rabotax III zachytil a uložil přicházející informace a roz¬kazy a potvrdil příjem. Protože však Rhodan neměl odpo¬vídající přijímač, signály o potvrzení příjmu nezachytil.
Vysílání se třikrát opakovalo, a pak byl konec.
Rabotax si uvědomoval, že jeho práce tady skončila, i když ještě nebyla u konce. Nenáleželo mu přemýšlet o smyslu roz¬kazů. Nový cíl byl jasný, souřadnice byly uloženy.
Vydal strojovému šéfinženýrovi rozkaz, aby přidal na vý¬konu a nabral rychlost světla. Souřadnice budou následovat.
Ale nic takového se nestalo.
Agregáty uvnitř lodi zůstaly němé.
Loď nadále sbírala úrodu a nic jiného ji nezajímalo.
Rabotax zopakoval rozkaz, přestože věděl, že na něj loď už jednou nereagovala.