Cervena uzovka

Dosahuje délky 180 cm, obvykle do 130 cm. Zúžená hlava je zřetelně oddělena od svalnatého těla pokratého hladkými, na hřbetě místy slabě kýlnatými, šupinami. Základní zbarvení svrchní části těla je hnědé, šedé nebo oranžové. Po celém hřbetě i ocasu jsou rozmístěny červené, červenohnědé či hnědé skvrny, které jsou lemovány černě. Menší skvrny se nacházejí i na bocích. Kresba bývá dosti proměnlivá, může splývat do pruhů.Vyskytují se i jedinci anerytričtí (bez červeného barviva), amelaničtí (bez černého obroubení hřbetních skvrn) a albinotičtí (bez černého barviva, s černýma očima). Tyto barevné odchylky jsou v terarijních populacích podchyceny a udržovány v chovných liniích. Samci mají silnější kořen ocasu.

Pakobra páskovaná

Australská pakobra páskovaná je ve své domovině známá pod jménem "tygří had" a netěší se tu dobré pověsti. Má na svědomí více lidských životů než všichni ostatní australští jedovatí hadi dohromady. Její malé jedové žlázy jsou naplněny nesmírně účinnou směskou toxinů a bleskurychlý výpad útočící pakobry bývá přirovnáván ke skoku. Uštknutý člověk může zemřít během několika hodin.

Hroznýši praví

Boinae obývají v 54 druzích tropy a subtropy celého světa. Největší výskyt mají v Jižní Americe. Oproti krajtám mají jinak stavěnou lebku a jsou vejcoživorodí. Patří k nim největší had vůbec-anakonda velká, která žije v okolí vodních toků v povodí Amazonky. Dorůstá délky téměř deseti metrů a váhy přes 150 kg. Tento druh připomíná mnohem běžnějšího hroznýše královského. Dorůstá však menší velikosti, zřídka dosahuje 2 metrů. Vyskytuje se jen na severu Madagaskaru a i zde je poměrně vzácný. V přírodě vyhledává vlhčí lesnaté biotopy. Často se chová v zajetí, kde se docela dobře rozmnožuje.

Hroznys kralovsky 1

Charakteristickým znakem je silná, trojúhelníková hlava, výrazně oddělená od mohutného těla. Zbarvení je neuvěřitelně variabilní jak v rámci druhu, tak i jednotlivých poddruhů, kterých je (podle posledních genetických průzkumů) zřejmě minimálně devět (snad i více) a dělí se do tří základních skupin. Mimo to se jednotlivé poddruhy mezi sebou v zajetí navzájem velice ochotně kříží, a tito "bezcenní" bastardi dnes tvoří převážnou část populace hroznýšů královských u nás. Křížení jednotlivých poddruhů mezi sebou a také páření pokrevně příbuzných zvířat, se negativně projevuje na celkové kondici a vitalitě chovaných hadů v teráriích, nehledě na prakticky žádnou genetickou hodnotu těchto hybridů. Teraristé by se měli proto snažit rozmnožovat pokud možno čisté linie jednotlivých poddruhů, a to i navzdory výrazně vyšší ceně a menší dostupnosti čistokrevných zvířat.

Zmije obecná

Poznáte jí podle klikatice, která jí zdobí hřbet. Základní zbarvení těla je hnědé, šedozelené, žlutavé, není vyjímkou ani černá zmije. Jejich zbarvení se značně liší podle prostředí, ve kterém žijí. Délka těla těchto hadů může dosahovat až 100 cm.
Rozšíření
S tímto zvířetem se můžete setkat na horských loukách, močálech, ale také se může vyhřívat na nějakém kamení na břehu rybníka, nebo i na železničním náspu či ve Vaší zahradě. Obecně má radši vyšší nadmořské výšky, ale na druhou stranu se ráda vyhřívá na slunných místech. Proto borůvkáři, houbaři, turisti... pozor kam šlapete nebo kam si sedáte. Jako úkryt zmiji velmi dobře poslouží skalní výklenky, kořeny stromů, nebo třeba nory savců. Kromě České republiky zmije obývá téměř celou Evropu a velkou část Asie.
Jo a kdyz vas ta svi...zmije kousne, pekelne to boli