GEKONČlK SKVRNITÝ

EUBLEPHARIS MACULARIUS,
Ideální gekon pro chovatele začátečníky.
Vzhled
Podčeleď Eublepharinae (gekončíci) má na
217
Gekončík skvrnitý (Eublepharis maculariusj na vyhřátém
kameni
Sameček gekončíka skvrnitého má zesílený kořen ocasu
připomínající dvě malé kuličky za kloakou. Femorální
póry jsou rovněž větší.
rozdíl od ostatních gekonů pohyblivá oční
víčka a prsty bez lamel.
Gekončíci dorůstají až 25 cm. Mají bílou podkladovou
barvu s mnoha černými nebo hnědými
skvrnami a bradavičnaté tělo. Ocas je o něco
kratší než trup a hlava a vypadá, jako by byl
článkovaný. Stejně jako další gekončíci je E. macularius
aktivní v noci a za soumraku.

Manipulace a obrana

Gekoni při chycení rychle odhazují ocas
(autotomie). Může se to také přihodit při souboji
dvou samců. Ocas dorůstá během několika
měsíců, je však kratší a má odlišné šupiny.
Když mají gekoni příležitost, při chycení
koušou. Jejich pokožka je tenká a snadno se
poškodí.

Kladení vajec

Téměř všichni gekoni kladou vejce, obvykle
dvě najednou. Můžeme je rozeznat v břiše samičky
jako dvě boule. Řada gekonů lepí vajíčka
na zadní stěny nebo dekorativní materiál
v teráriu.
Vajíčka většiny gekonů ztuhnou teprve chvíli
po nakladení, a mohou se proto nacházet na
poměrně nepřístupných místech. Vejcorodí
gekoni potřebují vápník. Tvrdá vajíčka jsou
poměrně odolná vůči změnám teploty a vlhkosti
a často se líhnou přímo v teráriu. Nesnažte
se odstranit přilepená vajíčka, ale vyndejte
je i s předmětem. Vejce v teráriu přikryjte
malou plastikovou nádobou nebo pletivem
(např. plastikovým sítkem na čaj).

Základní podmínky chovu

Šplhaví gekoni potřebují vysoké terárium,
zemní gekoni nízké. Noční druhy se nevyhřívají
na slunci. Vytápějte na 30 °C pomocí
wolframových zářivek.
Potrava
Gekoni jsou převážně masožraví. Mají vynikající
zrak a neustále loví pohybující se kořist.
Dávejte jim rozmanitou stravu, nejraději však
majízavíječe voskové. Někteří gekoni rádi lížou
měkké ovoce (např. banány), šípkový sirup
nebo med rozpuštěný ve vodě.
Gekon východní fHemidaUylus trcnatus)
Gekoni obvykle kladou dvě vajíčka najednou Tato
nakladla hehuma
Gekoni mají snadno odlomitelný ocásek (autotomie).
Ocas tohoto gekona už částečně dorostl.

Vzhled

Gekoni mají většinou hnědou nebo šedou barvu,
zploštělé tělo, velké oči a široké ohebné prsty
s příčnými lamelami, které přilnou k povrchu.
Nefungují však jako přísavky; každá lamela je
místo toho ukončená maličkým háčkem, které
umožňují gekonům šplhat po hladkých plochách
nebo se na ně dokonce zavěsit.
Průhledné oční víčko je nehybné. Gekoni mají
dlouhý masitý jazyk, kterým si olizují oči do
čistá. Šupiny se nepřekrývají a starou pokožku
gekoni po svlečení sežerou. Gekoni často
hlasitě cvrkají, pískají nebo štěkají. Dobře
známý druh gekon obrovský (Gekko gecko)
dostal své jméno právě podle zvuku, který vydává.
Rozšíření
Všechny druhy tropických a subtropických
biotopů.

gekonovití

Rozmnožování
Samec má zesílený kořen ocasu a větší přil
bu. Tito leguáni se v zajetí množí jen zřídka.
Samička klade v průběhu roku vrhy 5-10 vajec
do mělké půdy. Mláďata se líhnou po 4-5
měsících.
Čeleď Geckonidae, gekonovití
Kdo někdy navštívil tropické a subtropické
kraje, mohl někdy spatřit malé ještěry, jak pod
lampou chytají mouchy a komáry. Jednalo se
ogekony, kteří jsou oblíbenou čeledí nočních
šplhavých ještěrů. Je známo asi 80 rodů a téměř
700 druhů.

Vzhled

Tento červenohnědý strakatý bazilišek má tělo
dlouhé 10 cm, ocas až 25 cm. Má výraznou
přilbu a lalok, který v ohrožení roztáhne, přičemž
také rozevírá tlamu.
Rozšíření
Deštné pralesy od jižního Mexika až po severovýchodní
Kolumbii.
Základní podmínky chovu
Ubytování a péče jsou podobné jako u bazilišků;
tito leguáni nemají tak rádi vodu, zato vyžadují
vyšší vlhkost.

BAZILISEK PŘÍLBOVÝ

CORYTOPHANUS CR1STATUS,
Tento bazilišek může nehnutě sedět třeba po
celý den; některé „chovatele" proto začne nudit,
přestanou se o něj starat a zvíře uhyne.
Proto si dobře rozmyslete, jestli si zvíře pořídíte.
Jedinci odchycení ve volné přírodě často
podléhají stresu a přestanou přijímat potravu.

Odchov mláďat

Odchov 13 cm velkých mláďat není zvlášť obtížný.
Po několik prvních měsíců můžete celý
vrh chovat pohromadě v teráriu o velikosti
100 x 40 x 40 cm. Zpočátku se mláďata živí
ck bazilišků proužkovaných
Mládě bazliliška proužkovaného mladší než 2 měsíce
převážně hmyzem a pijí rozstřikovanou vodu.
Pohlaví lze určit po 9-12 měsících, zvířata
dospívají po 2-3 letech.
Nákup
Snažte se kupovat pouze mláďata jedinců chovaných
v zajetí, která se lépe přizpůsobují životu
v teráriu a nemají sklony poranit si nos
o stěny terária.

Potrava

Převážně hmyz, hlodavci, slimáci a hlemýždi;
občas ryby, žížaly, krmení pro kočky a sladké
měkké ovoce. Každému zvířeti dávejte jednou
za 2-3 dny 5-10 porcí kořisti.
Určení pohlaví
Samec má větší hřeben i přilbu. U samiček
jsou tyto znaky po několika drsnějších pářeních
poškozené nebo úplně nezřetelné.
Kladení vajec
Samice klade několikrát ročně 4-15 vajec nejméně
20 cm hluboko do kypré, vlhké půdy.
Při teplotě 30 °C se vejce líhnou po 55 dnech,
při 26 °C po 80 dnech, může to však trvat až
150 dní.

Základní podmínky chovu

Pro tyto aktivní ještěry vytvořte tropické pralesní
terárium velikosti min. 150 x 60 x 180 cm
pro tři jedince. Vybudujte množství míst ke
šplhání a jeden roh hustě osázejte silnými,
možno i umělými rostlinami. Na dno dejte rašelinu,
listovku nebo bukovou kůru. Přidejte
také nádobu s vodou, ve které by se ještěři
mohli koupat. Čistou vodu filtrujte nebo každý
den měňte, protože baziliškové se obvykle vyprazdňují
do vody. Udržujte teplotu 27-32 °C,
pod lampami 40 °C, v noci 20 °C. Vlhkost by
měla být 70-90% a vodu ohřívejte na 25 °C.
Samci jsou teritoriální zvířata a ve vzájemných
šarvátkách si mohou poranit tlamu stejným
způsobem jako agamy kočinčinské, se
stejnými následky. Bazilišky můžete někdy
chovat společně s želvami druhu Chelonoidis
carbonaria. Nikdy je však nekombinujte s leguány
zelenými nebo agamami kočinčinskými,
protože mají podobný vzhled, což může
vést ke stresu.

Bazilišek proužkovaný

(Basiliscus vittatus)
měří v dospělosti 75 cm a má hnědou barvu.
Hřeben je méně výrazný než u ostatních druhů.
Brezi samice baziliska zeleného
215
Rozšíření
Deštné pralesy od jižního Mexika až po sever
Jižní Ameriky, často poblíž vody.

Vzhled

Baziliškové mají po stranách zploštělé tělo
a žijí na stromech. Samec má větší přilbu na
hlavě, hřbetní a ocasní hřeben. Mezi prsty
mají blánu, která jim umožňuje běhat po vodní
hladině a plavat. Trup tvoří jen třetinu celkové
délky těla.
Bazilišek hrebenatý (Basiliscus basiliscus)
měří až 80 cm, má zelenohnědou barvu s bílými
podélnými pruhy a tmavými pruhy na
bocích. Jednoduchá přilba je vysoká, stejně jako
velký hřbetní a ocasní hřeben.
Bazilišek zelený (Basiliscus plumifrons) měří
až 70 cm, má jasně zelenou barvu s modrošedými
tečkami, vysoký hřbetní a ocasní hřeben
a dvojitou přilbu.

Potrava

Převážně zelená strava (sladké ovoce), ale
i hmyz, malí hlodavci a psí konzervy.
Rozmnožování
Chov bývá málokdy úspěšný. Páření začíná
asi 6-8 týdnů po skončení suchého, chladného
období (25-30 °C). Ve volné přírodě klade
samice dvě vajíčka, obvykle do starého
termitiště.
Ještěrkovec velký
Bazilišek zelený (Basiliscus plumifrons), samec
Čeleď Corytophanidae, baziliškovití
Tato středoamerická čeleď má tři rody, které
bývají různým způsobem řazeny k leguánům.
Typickými znaky jsou štíhlé tělo s dlouhým
ocasem, dlouhé prsty a přilba na hlavě.
ROD BASILISCUS, BAZILIŠKOVE
Baziliškové mají podivuhodnou schopnost běhat
po vodě, která jim v několika jazycích
vysloužila název „Ježíšova ještěrka".

GíRRHOSAURUS MAJOR

Velký ještěr, milující slunce, který se dá dokonale
„ochočit".
Vzhled
Tento ještěr měří až 50 cm, má žlutou až tmavě
hnědou barvu a připomíná scinka. Někdy
má černé podélné pruhy a samci mají femorální
póry.
Rozšíření
Rovinaté oblasti východní a jihovýchodní
Afriky.
Základní podmínky chovu
Pro dva až tři jedince vytvořte stepní terárium
velikosti min. 120 x 40 x 40 cm. Na dno
dejte těmto hrabavým ještěrům nejméně 10 cm
vysokou vrstvu písku. Z kamenů vybudujte
úkryty a udržujte teplotu 28-35 °C, pod lampami
45 °C. V noci nechtě teplotu klesnout na
20 °C. Dejte jim misku s vodou, do které si
mohou celí vlézt. Jednou až dvakrát týdně
postřikujte, aby se ještěři napili rozprašované
vody.

Vzhled

Do podčeledi ještěrkovců Gerrhosaurinae patří
rody Gerrhosaurus a Zonosaurus. Pod kůží
mají kostěné destičky, díky nimž jsou velmi
pevně stavění. Mezi hřbetem a břichem
mají kožní záhyby, které jim umožní roztahovat
tělo při dýchání, březosti nebo po jídle.
Hlava je nevýrazná a splývá s tělem.
Ocas je poměrně křehký. Šupiny obvykle vytvářejí
hřeben od hlavy až k ocasu. Druhy této
podčeledi kladou vejce.
Nejznámějším rodem podčeledi Cordylinae
je kruhochvost (Cordylus, CITES II) a Platysaurus.
Mají jasně oddělenou hlavu, masivní
ocas a žádné kožní záhyby. Šupiny jsou často
ostnité nebo tvoří hřeben. Téměř všechny
drahý (zvláště rodu Cordylus) jsou vejcoživorodé.

Rozmnožování

Pokud není samička připravená k páření, zaujme
výhružný postoj: otevře ústa a nafoukne
Chameleón pardálí (Furcifer pardalisj
tělo. Samička ochotná k páření není po několik
prvních dní agresivní. Březí samice získá
několik dní po páření jasnou barvu.
3-6 týdnů po páření klade samice 16^4-4 vajec.
Při stálé teplotě 26 °C se vejce líhnou po
170-362 dnech. Mláďata mají tmavě hnědou
barvu; samečci však po několika dnech změní
barvu na šedou, zatímco samičky jsou jasně
pískově žluté. Po čtyřech měsících samečkům
zesílí kořen ocasu a objeví se červené
skvrny na břiše. Tito chameleóni dospívají po
9-12 měsících.
Čeleď Cordylidae, kruhochvostovití
Do této jihoafrické čeledi patří 10 rodů a asi
50 druhů. Většina z nich má velké hranaté
šupiny, pokrývající tělo v pravidelných řadách.

Základní podmínky chovu

Jedinci tohoto druhu bývají poměrně agresivní
vůči jiným chameleónům a jsou často velice
aktivní. V teráriu o velikosti min. 50 x 50
x 100 cm chovejte pouze jeden exemplář, případně
několik jedinců v pokojovém teráriu
nebo zimní zahradě. Zajistěte dobré větrání
a teplotu 22-28 °C, pod lampami 35 °C. Tito
milovníci tepla potřebují hodně světla včetně
ultrafialového záření. Každé ráno postřikujte,
aby vlhkost dosahovala 70-100%. Vrstva půdy
pro kladení vajec musí být nejméně 30 cm
vysoká.

Rozšíření

Tento chameleón žije na severu Madagaskaru
a obývá teplé ostrovní a pobřežní biotopy
(okraje lesů, křoviny a ornou půdu) s vysokou
vlhkostí. Období dešťů trvá od listopadu do
března. Tito chameleóni žijí v blízkosti člověka
v otevřených lesnatých a křovinatých oblastech,
nikdy však ve vyšším počtu.