Potrava

Chameleóny krmte živým, doma pěstovaným
nebo v přírodě odchyceným hmyzem. Ačkoliv
„leo" ve slově Chamaeleo znamená lev,
stačí dospělému jedinci druhu Furcifer pardalis
tři velcí cvrčci denně. Zvířata v růstu, březí
a pohlavně aktivní jedinci však potřebují
potravy více. Přejídáním zvířata tloustnou. Některé
druhy žerou i novorozené myši a krysy.
Potravu můžete zvířatům podávat rukou nebo
pinzetou, hmyz můžete však také podávat ve
kbelíku s hladkými okraji. Ve kbelíku musí být
větev, aby po ní zvíře mohlo vyšplhat, kdyby
spadlo dovnitř.

chameleón

Ke kladení vajíček je můžete přenést do
velkého terária, ne však na poslední chvíli.
Ve skleníku nebo zimní zahradě nesmí být
příliš horko ani příliš chladno. Obvykle je třeba
ochlazovat vzduch termostaticky ovládanými
větráky a ventilátory, nebo přitápět silnými
lampami. Chameleóni mají vlastní teritoria
a vzájemně se nesnášejí. V hodně velkém teráriu
můžete chovat jednoho samce a jednu
nebo i několik samiček, musí mít však dostatek
úkrytů. Po několik prvních dní, kdy jsou
zvířata pohromadě, bedlivě sledujte jejich chování.
Chameleóny můžete chovat ve skleníku nebo
zimní zahradě s dalšími druhy klidných plazů
(včetně jiných chameleónů) a obojživelníků,

chameleón

Výše uvedené horské druhy vydrží
i teploty okolo bodu mrazu a můžete je
chovat venku od května do září. Pokud je delší
dobu chladné počasí, vytápějte terárium bodovými
reflektory. Pro řadu druhů je nejvhodnější
pokojové terárium, skleník nebo zimní
zahrada s dobrým větráním a teplotním gradientem
den-noc, kde je dostatečná vlhkost
a osvětlení. Ke stropu zavěste bodová světla,
pravidelně doplňujte vodu a rostliny každý
den postřikujte. Chameleóni většinou zůstáva
jí na jednom oblíbeném místě, mohou se však
také vydat na procházku po místnosti, proto
buďte opatrní. Samičky před nakladením vajíček
hrabou v zemi a mohou způsobit nepořádek.

Obyvatelé deštných pralesů,

jako je C. parsonii,
vyžadují vysokou relativní vlhkost, menší
množství světla a stálou teplotu 25-30 °C,
v noci o něco nižší. Terárium větrejte pomocí
dvou velkých otvorů nahoře a po straně.
Horské druhy (C. bitaeniatus, C. hoehnelii,
C. jacksonii, Furcifer lateralis) potřebují dobře
větrané terárium se dvěma stěnami vyrobenými
z pletiva. Během dne udržujte teplotu
22-27 °C, kterou v noci prudce snižte na
10-15 °C, aby měla zvířata dostatečný odpočinek.
Tyto druhy můžete v létě chovat v hustě zarostlém
venkovním teráriu, kde je dostatek
stinných míst.

Furcifer

Druhy jako Furcifer
pardalis, C. jacksonii a C. hoehnelii vyžadují
hodně světla na 12-14 hodin denně.
Nejlepší jsou UV lampy. Zavěste do terária
také několik zářivek, pod nimiž se zvířata mohou
slunit. Do terária o výšce min. 50 cm patří
nejméně dvě trubicové zářivky, ve větších teráriích
použijte svítidla s plynovou výbojkou
35 W a více. Teplota však nesmí být přiliš vysoká.
Obyvatelé deštných pralesů, jako je C. parsonii,
vyžadují vysokou relativní vlhkost, menší
množství světla a stálou teplotu 25-30 °C,
v noci o něco nižší.

Základní podmínky chovu

Chameleóni si vytvářejí teritoria a mají sklon
ke stresu.
Obvykle dáváme do poměrně velkého terária
jen jednoho jedince. V teráriu musí být spousta
vodorovných i šikmých větví, dostatečně
silných, aby se jich chameleón mohl zachytit
a šplhat po nich, a množství rostlin. Většina
chameleónů jen zřídka slézá dolů na zem.
Dejte na zem množství větví (podklad tvoří
směs písku s rašelinou nebo umělá tráva), aby
chameleón mohl rychle vyšplhat zpět nahoru.
Zvíře se nesmí vzpříčit mezi květináči nebo jinou
dekorací.
Dobré odvětrání je nezbytné, nesmí se však
vytvářet průvan. Udržujte stálou vysokou vlhkost
(normální je 70-80%). Běžně vyráběná
terária jsou proto naprosto nevhodná. Většinu
chameleónů, zvláště mladých, nelze chovat
při teplotě nad 30 °C. Lampy umístěte nad
větvemi, zvířata se jich však nesmějí dotýkat,
jinak by se mohla popálit.

Rozšíření

Praví chameleóni tvoří 4 rody, zahrnující asi
130 druhů. Žijí v nejrůznějších biotopech v Africe,
Arábii, Indii a na Srí Laňce. Chameleón
obecný (CITES II) žije v jižní Evropě a severní
Africe.

Vzhled

Chameleóni mají po stranách ploché tělo
s dlouhým chápavým ocasem. Řada druhů má
hřebeny na hlavě, hřbetě, ocase, pod krkem
a na břiše. Mají srostlé prsty, tři na jedné straně
a dva na druhé, které tvoří malé chodidlo.
Jazyk je stejně dlouhý jako tělo a ocas dohromady,
má rozšířený konec a chameleóni ho
používají k chytání kořisti.
Oči se mohou pohybovat
nezávisle na sobě a jsou uložené v pohyblivých
jamkách, takže mohou jezdit sem
a tam, aniž by se chameleón pohnul. Oční
víčka jsou srostlá, takže jsou vidět pouze panenky.
Chameleóni rozhodně nemění barvu tak často,
jak si lidé myslí. Schopnost barvoměny jim
umožňuje upoutat pozornost nebo bojovat se
sokem a zastrašit útočníka. Projevuje se také
při změnách denního cyklu, maskování a páření.
Březí samice svým zbarvením dává najevo,
že už se nechce pářit. Pokud chce chameleón
absorbovat více slunečního tepla,
ztmavne. Naopak pokud se chce ochladit,
změní barvu na světlejší.
Ve volné přírodě se chameleóni nedožívají příliš
vysokého věku. Ačkoliv některé druhy se
mohou dožít až 10 let, většina z nich (zejména
malé druhy) se nedožívá více než 1-1,5
roku.

chameleón

Péče o chameleóny je velice časově náročná
a znamená každodenní starost. Kdo si toto
neuvědomí a těší se, jak bude chameleón šplhat
po pokojových rostlinách a vychytávat mu
doma mouchy, brzy zjistí, že zvíře postupně
chřadne.
Zkušení chovatelé udělali v poslední době velké
pokroky v chovu chameleónů, zůstává však
stále řada nezodpovězených otázek.

leguán

Další milovníci tepla
Stejně jako trnorep milují teplo také leguán
čakvala (Sauromalus sp.), kruhochvosti
(Cordylus sp.), leguáni rodu Sceloporus a leguán
pustinný (Dipsosaurus dorsalis).
Čeleď Chamaeleonidae,
chameleonovití
Zákonná ochrana: všechny druhy jsou chráněny
přílohou CITES II, kromě druhů rodu
Rhampholeon a chameleóna jemenského.
Chameleóni jsou velice přitažliví svým neobvyklým
vzhledem a pozoruhodným chováním.
Většinu druhů však lze v zajetí jen stěží udržet
naživu, natož pak množit. Naberte nejdříve
zkušenosti chovem méně náročných ještěrů.
Snažte se opatřit si co nejvíce informací.
Než se rozhodnete pořídit si chameleóna,
dobře si všechno promyslete a zařiďte pro zvíře
předem všechny podmínky.

Obrana

V nebezpečí se trnorep snaží rychle vklouznout
do nory s úzkým vchodem, který ucpe
ocasem. Mohou se také výhružně nafukovat.
Manipulace
Tato zvířata snadno podléhají stresu, a proto
je přenášejte co možná nejméně, ať jsou sebekliďnější.

Odchov mláďat

Z důvodu možného stresu nedávejte do jednoho
terária více než dvě mláďata. Pokud tak
učiníte, poskytněte jim řadu možností úkrytu
a dostatek potravy.
Potomky chovejte stejným způsobem jako rodiče.
Krmte je drobným hmyzem a každý den
postřikujte trochou vody.
Podložte ještěry novinami, aby si neucpali žaludek
pískem.
Mláďata měří 7-8 cm, rychle však rostou a pohlavně
dozrávají po 3-4 letech. Pohlaví lze
rozlišit po 1,5 až 2 letech.

Kladení vajec

Březí samička je tlustší a agresivnější. Potřebuje
rozmanitou, vysoce výživnou stravu. 4-6
týdnů po páření, v červnu až červenci, klade
samice 10-25 vajec, která zahrabe do mírně
vlhké půdy o teplotě 30 °C. Samička pak uzavřené
hnízdo po celé týdny hlídá. Při teplotě
30 °C a vlhkosti 95-100% se vajíčka líhnou za
85-100 dní. Posledních několik týdnů neudržujte
vermikulit příliš vlhký.
Vajíčka dejte vedle sebe do velké nádoby. První
vylíhlé mládě pohybem přes ostatní vajíčka
povzbudí k vylíhnutí i ostatní.

Páření

Trnorep africký potřebuje období zimního
spánku nebo odpočinku (to však neplatí pro
trnorepa druhu U. maliensis). V prosinci
a v lednu snižte teplotu na 15-20 °C, osvětlujte
pouze na 6 hodin. V teráriu musí být jedno
35 °C teplé místo pod lampou.
Párek trnorepů se musí dobře snášet a být připraveni
k páření ve stejnou dobu. Někdy musíte
zvířata vyměnit.
Sameček se předvádí před samičkou, kývá
hlavou, krouží před ní a na ní. Přitom vylučuje
bílý sekret na zem a na záda samičky. Pokud
samička není připravena k páření, převrátí
se na záda a sameček se po chvíli odpojí.
Pokud je samice ochotná, probíhá páření obvyklou
formou u ještěrů včetně pevného
skousnutí krku.

Určení pohlaví

Obtížné. Během období páření se u samečka
femorální póry přemění v kožní záhyby. Sameček
provádí namlouvací rituály zahrnující kývání
hlavou. Dospělý samec je o něco větší než
samice, má širší hlavu, často na spodní straně
černou, a špičatý nos. Samice má světlejší
spodní stranu hlavu a tupý nos. Sameček má
břicho skvrnité, zatímco samice spíše bílé.

Potrava

Dospělí trnorepi se živí převážně zelenou stravou,
ale také hmyzem a malými myškami. Žerou
hlavně listy a květy a milují pampelišky,
brukev (listy a květy) a naklíčenou čočku. Mlá-
205
Trnorepi miluji žluté květy, rmpř. pampelišky Po nakladení vajec samička jamku pečlivě zahrabe.
Hlava samečka
ďata a dospělé samice těsně před a po kladení
vajec potřebují hodně živočišných bílkovin.

Během dne je v severní Africe relativní vlhkost
vzduchu 10-30%, v noci 60-80%. Každý večer
nebo brzo ráno proto terárium postřikujte,
na jaře a na podzim o něco více. Do terária
dejte hodně kamenů a kusů dřeva, aby se
ještěři nemuseli stále dívat jeden na druhého.
Trnorepa afrického můžete chovat společně se
scinkem alžírským (Eumeces algeriensis), který
pochází ze stejné oblasti světa.

Základní podmínky chovu

Do horkého pouštního terária rozměrů 150
x 50 x 50 cm umístěte maximálně jednoho samečka
a jednu samičku. Více jedinců stejného
pohlaví se vzájemně stresuje, což se projevuje
větší náchylností k nákaze červy.
Udržujte teplotu 30-55 °C, přičemž nejvyšší
teplota je pod lampami. V noci by měla teplota
klesnout na 25 °C. Potřebujete také podlahové
vytápění, abyste udrželi teplotu půdy
přes den na 23-30 °C, v noci 21-25 °C. Tito
ještěři si rádi hloubí vlastní nory v min. 15 cm
vysoké vrstvě písčité půdy. U čistého písku
vytvořte úkryty pod kameny a dřevem, které
můžete snadno kontrolovat.

Teplota

Trnorep africký žije v oblastech, kde jsou zim-
Uromastyx maliensis, samička
Samičky také jeví teritoriální chování a mohou nepozorovaně
podlehnout stresu. Může mezi nimi dojit rovněž
k soubojům jako zde
Uromastyx acanthinura, párek, samička nahoře
ní teploty 0 °C a letní až 53 °C. Během dne
může teplotní rozdíl činit až 35 °C. Půda se na
slunci může ohřát až na 80 °C. V hlubokých
norách, kde trnorepi žijí, jsou teploty mírnější
a stálejší. Optimální tělesná teplota se pohybuje
okolo 40 °C. Změna barvy a pozice
zvířete ukazuje na nutnost regulace teploty
a snížení ztráty tekutin.
Přebytečné soli vylučují trnorepi nosními
otvory a můžeme je pozorovat jako bílé okraje.
Mohou si ukládat vodu pod kůži a destilovat
vodu z moči; při delších období sucha spalují
tělesný tuk, a získávají tak tekutiny.

Rozšíření

Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye a Mauretánie,
slunečné a horké pouštní a polopouštní
oblasti s řídkou vegetací a vzácnými srážkami.
Tito denní ještěři si hrabou hluboké dolíky ve
tvrdé půdě. Každý sameček má vlastní teritorium
o rozsahu několika hektarů, na němž
má několik samiček s vlastními teritorii.

Vzhled

Trnorep africký dorůstá délky 40-45 cm, má
šedohnědou barvu se zelenými, oranžovými
nebo žlutými skvrnami. Tvarem často úplně
černé hlavy se podobá želvě. Má podsadité,
zploštělé tělo se silnýma nohama a mohutným
ocasem. Na ocase má řady ostnitých šupin
uspořádaných do prstenců,
jsou známy tři poddruhy (U. a. acanthinura,
U. a. dispar a U. a. geyri), které můžeme rozlišit
podle počtu prstenců na ocase a množství
šupin ve střední části těla.
Až do roku 1996 se do Evropy běžně dovážel
druh U. maliensis, obvykle právě pod názvem
U. acanthinura. Oba druhy může rozlišit jen
zkušený odborník velice pečlivým pozorováním
a počítáním určitých šupin.

UROMASTYX ACANTHINURA

TRNOREP AFRICKÝ
(SKALNÍ)
Zákonná ochrana: všechny druhy rodu Uromastyx
jsou chráněny přílohou CITES II.
Trnorepi (U. acanthinura, U. aegyptia, U.
hardwickii, U. maliensis) nejsou vhodní pro
chovatele-začátečníky, ale mnoho začátečníků
bývá v pokušení je zakoupit. Trnorepi jsou
výjimečně klidná zvířata a mají zajímavý
vzhled, ale jsou náchylní ke stresu a vyžadují
vysokou úroveň péče.