K jihu přibývá 4-8 dr. Agamidů, Scincidů, Gekonidů (5 dr.), obyč. po celém Středomoří rozšířených,
pak chamaeleon v Andalusii a Blanus cinereus (z amerických Amfisbaen) ve Španělsku. Zajímavý je
endemický Phyllodactylus europaeus z palaeotropického rodu v Sardinii, ostr. Tyrrhenských, na Mte
Argentariu, na Cypru dle Bedriagy, v Dalmacii dle Kolumbatoiče, rovněž jako jihovýchodní Ablepharus
pannonicus (Rus, Albanie, Řecko).

(do Orenburka a Orlu) a záp. (do Švýcar záp. i sev. Německa až Poznaně, Livonska). Hojnější
jsou ještěři a vlastní amfibie (žáby a mloci). Prvních počítá Boulenger 38, Schreiber 35 dr, druhých
Boulenger 35 dr. (17 žab). Hadů jest jen 22 až 24 dr., neb tito jsou zimomřivější než ještěři, a
ti zas než žáby, a tyto než mloci, kteří v jižnějších končinách (od Středomoří) scházejí. U ještěrů
mají převahu Lacertidy (18 dr.), které severně od Alp panují (mimo slepýše). Počet jich proto roste
od sev. k jihu; tak má Anglie 2, Polsko 4, Švýcarsko 5, Italie 16, Španělsko 15 dr. jistých, Řecko
26 dr.

sama Australie (200 druhů Krefft), jíž se sice rovná i v ptactvu (750 dr. Ramsay); jen ve vlastních
Salamandridech má [Evropa] většinu (18 dr. z 24 dr. známých dle Boulengera). Želv má [Evropa] na
celině jen 4 dr., a to jen v jihu, po 2 zemských (Testudo graeca a T. nemoralis) a 2 bahenních (Emys
caspica a E. europaea čili lutaria). První 3 jsou středomořské (až do Ršavy), E. europaea jest na
vých.

Evropa:

Mnohem ještě chudší jest počet plazů a obojživelníků, jichž má Schreiber jen 95 druhů (asi
100 dr. nanejvýše), kdežto počet jich na zeměkouli vzrostl teď asi na 4000 dr. (po 1600 dr. hadů
a ještěrů, 800 žab, 200 želv) z 1500 dr. známých Dumérilovi. [Evropa] v tom ohledu je chudší nežli

Zástupci:

Mlok skvrnitý (jedovatý, do žluta, ve vyšších polohách vlhkých lesů, žije v noci a za soumraku
Velemlok obrovský největší
Čolek obecný, horský vysoký hřeben na těle, živí se mouchami, slimáky, žížalami. V zimě spí
Macarát jeskynní endemit Slovinska

Vývoj obojživelníků => z ryb

Latimérie podivná: živoucí zkamenělina, důkaz. Žije u Afrického pobřeží, v době sucha leze po souši a v močálech. Má orgán podobný plicím, dokonalé srdce. Řadí se do lalokoploutvých ryb.

Zástupci:

Skokan zelený, hnědý, ostronosý (klade do velkých chmáčů)
Rosnička zelená (má přísavky (stromová žába)
Ropucha obecná (bradavičnatá kůže, jedvé žlázy, vajíčka do řetízků)
Blatnice skvrnitá (pulec až 18cm)
Kuňka žlutobřichá (v ohrožení na záda)

Ocasatí (mloci, čolci)
Ocas mají po celý život, Ocas, Přední nohy, Zadní nohy… Dimorfismus: liší se pohlaví

Vnitřní stavba: Nemají žebra, vpínají se jim svaly (příčně pruhované)
Cévní soustava: Srdce (1 komora (mísení) + levá a pravá síň (okysličení). Velký tělní, Malý plicní oběh
Trávicí soustava : slinivka břišní, játra + trubice (zakončena kloakou). Potravu polykají
Vylučovací -//- : ledviny, močový měchýř, kloaka
Nervová -//- : mícha, mozek (koncový, mezimozek, mozeček, prodloužená mícha)
Rozmnožování: nakladení vajíček v obalu, Ocásek, zadní, přední, ocásek upadne, zánik žáber 2-3 měsících)

OBOJŽIVELNÍCI

Dospělci žijí na souši a dýchají plícemi+povrchem těla, Vývoj a rozmnožování probíhá ve vodě, Pulci dýchají žábrami, končetiny mají prsty bez drápů. Přední nohy: 4 prsty, Zadní nohy: 5 prst, Mláďata se líhnou z vajec, která jsou v rosolu a je jich spousty i jako potrava pro ostatní. Kůže je žláznatá

Červoři
žijí v tropických oblastech, nemají nohy

Bezocasí (žáby)
Jazyk mají za špičku přirostlý k dolní čelisti, vymršťuje se, Mají drobné zuby z rohoviny, Prsty zadních nohou jsou spojeny blánou a přizpůsobené ke skoku. Na podzim zalézají do bahna, kde žijí až do dubna. V tomto období dýchají povrchem těla. Oplozují se vnějšně

Hroznýš královský

Silné tělo hroznýšů je dlouhé 300- 400 cm. Některé poddruhy bývají i v dospělosti menší, např. kolem 100 cm. Trojúhelníková hlava je posazena na užším krku. Zbarvení je velmi proměnlivé nejen v rámci podruhů, ale i jedinců stejného poddruhu. Na hřbetě a bocích je obvykle kresba složená ze střídavých tmavých skvrn oddělených světlými "oky". Zbarvení se skládá z odstínů hnědé barvy, může být až červenavé. Skvrny směrem k ocasu tmavnou. Přes střed hlavy a krk se od špičky čenichu táhne podélný pásek. Tmavé spánkové pruhy vedou po stranách hlavy od čenichu přes oko až na šíji. Samice bývají robustnější, delší a mají kratší ocas než samci. Samci mají větší rudimenty zadních končetin po stranách kloaky. Hroznýš královský je rozšířen ve Střední a Jižní Americe od jižního Mexika po severní Argentinu. Vyskytuje se také na Malých Antilách a byl zavlečen na některé ostrovy v karibiku. Kde konkuruje původním hroznýšovcům. Hroznýši obývají nejrůznější biotopy.

Hadí maso

Vykostěné kuřecí maso nakrájíme na nudličky, přidáme 2 vajíčka, worcesterskou a sójovou omáčku, trochu mletého cukru, Solamyl, olej, grilovací koření /česnek, vegetu/ a sůl. Necháme uležet nejméně 24 hod v chladničce. Pak maso osmažíme na oleji.