na spodnˇ stranŘ tmavŘ çedˇ
pulci. ¦ivˇ se drobněmi mikroskopickěmi
ýasami nebo mrtvěmi rybami. Ve vhod-
něch vod ch se vyskytujˇ v takověch
mno§stvˇch, §e je nemohou vyhubit ani
vçichni nepý tel‚. To je vlastnˇm cˇlem
strategie tohoto zp…sobu masov‚ho roz-
mno§ov nˇ: nepý tel‚ jsou v kr tk‚ dobŘ
zaplaveni nadbyteźnou nabˇdkou potravy.
Jen tak je zajiçtŘno, §e pýe§ije vŘtçˇ poźet
ml Ôat. Koncem źervna źi zaź tkem źer-
vence opouçtŘjˇ drobn‚ ropuchy vodu
a zaźˇnajˇ v‚st suchozemskě §ivot.
Potrava: Ropuchy obecn‚ se §ivˇ źervy,
pl§i, svinkami, pavouky a hmyzem, kterě
lovˇ pýev §nŘ pýi noźnˇch toulk ch.
VçeobecnŘ: N zor na ropuchy se věraznŘ
zmŘnil. Zatˇmco dýˇve byly źasto hodnoce-
ny jako "çkared‚ § by", pova§ujeme je
dnes za věborn‚ nejedovat‚ pomocnˇky
pýi boji proti çk…dc…m v zahradŘ. Věskyt
ropuch nahradˇ pou§ˇv nˇ mnoha kilogra-
m… jedovatěch chemik l. Aby vçak moh-
ly ropuchy hr t tuto pýˇznivou roli, musejˇ
mˇt mo§nost rozmno§ovat se v dostateź-
n‚m mno§stvˇ. Zakl d nˇ malěch n dr§ˇ,
kde se mohou tyto § by rozmno§ovat, ne-
nˇ jen jakousi akcˇ pý tel pýˇrody, jejˇm§ cˇ-
lem je zvěçenˇ věskytu §ab, je vçak i aktiv-
nˇm pýˇnosem pýi ochranŘ §ivotnˇho
prostýedˇ.

A tak jedin takov n -
dr§, v nˇ§ se rozmno§ilo mnoho ropuch,
m…§e obsahovat stovky ropuçˇch çĺ…r
s vajˇźky. Pýipevĺov nˇ vajeźněch çĺ…rek
zabraĺuje tomu, aby klesly do bahna na
dnŘ, kde by se vajˇźka vyvˇjela jen çpatnŘ
nebo nevyvˇjela v…bec. Ve vod ch bez
vodnˇho rostlinstva źi potopeněch vŘtvˇ se
proto lˇhne jen mnohem mençˇ poźet
pulc….
Objˇmavě reflex samc… (amplexus) mohou
vyvolat i pýedmŘty jen velmi vzd lenŘ pýi-
pomˇnajˇcˇ samiźky. Byli pozorov ni samci
ropuch, objˇmajˇcˇ konec gumov‚ hadice.
Jako n hrada samice m…§e dokonce slou-
§it i hlava kapra. Dojde-li k velmi nepýˇzni-
v‚mu pomŘru obou pohlavˇ, m…§e se st t,
§e obejme jednu samiźku vŘtçˇ poźet sam-
c…. Ta se pak utopˇ, a proto§e se pot‚ u§
nebr nˇ, pýich zejˇ dalçˇ samci a zaźˇnajˇ ji
objˇmat. Tak vznikajˇ tzv. "ropuçˇ copy."
Věvoj vajˇźek trv cel‚ 2 tědny, pak se lˇh-
nou źernˇ,

M…§e-li
sameźek uchopit samiźku u§ bŘhem pouti
k vodŘ, m oproti ostatnˇm znaźnou věho-
du. Odkop v je zadnˇma nohama a vyd -
v obrann‚ zvuky. Jakmile zaźne samiźka
vypouçtŘt çĺ…rku s vajˇźky, vypouçtˇ sa-
mec sperma a tˇm zp…sobem obstar v
vnŘjçˇ oplozenˇ. Vajˇźka opouçtŘjˇ kloaku
samiźky ve dvojit‚ çĺ…rce. Obsahujˇ sou-
vislou §elatinovou bˇlkovinnou bl nu, je§
vajˇźka chr nˇ pýed zaplˇsnŘnˇm. Metry
dlouh‚ çĺ…rky, je§ mohou obsahovat
2000 a§ pýes 5000 vajˇźek, jsou omot ny
kolem vodnˇch rostlin nebo kolem vŘtvˇ,
le§ˇcˇch ve vodŘ.

V ýˇjnu se ropuchy opŘt stahujˇ do svěch
zimnˇch Łkryt…. Mezitˇm se koncem l‚ta
u§ objevila nov generace mladěch ro-
puch. V dobŘ, kdy opouçtŘjˇ vodu, jsou
§abky 1-2 cm dlouh‚. ¦ijˇ na souçi, stejnŘ
jako dospŘl‚ ropuchy.
Jakmile dorazˇ k vodŘ, samice vŘtçinou
nev hajˇ a zaźˇnajˇ ihned kl st vejce. Sam-
ci źasto bojujˇ zarputile o samice, kterěch
je zpravidla m‚nŘ. Obrann‚ zvuky, je§ znŘ-
jˇ jako drsn‚ "kvak, kvak...", je nynˇ mo§no
slyçet t‚mŘý neust le. Ozěvajˇ se samci,
kteýˇ reagujˇ na zcela jednoduch‚ podnŘty,
vznikajˇcˇ pýi objˇmav‚m reflexu, a tak sig-
nalizujˇ, §e jsou sp ýeni. Bez takov‚hoto
sign lu by se zachycovali jeden druh‚ho,
a tˇm si pýek §eli v rozmno§ov nˇ.

Pýesto, §e jsou ropuchy tak vŘrn‚ sv‚ vo-
dŘ, osˇdlujˇ brzy i novŘ vznikl‚ mençˇ vod-
nˇ n dr§e. Pozoruhodn schopnost jedin‚
samice nakl st 1000 vajˇźek bŘhem jedi-
n‚ sez˘ny § b m umo§ĺuje rychle zalo§it
novou populaci.
Po rozmno§enˇ opouçtŘjˇ samiźky velmi
brzy vodu a tak‚ samci brzy vyhled vajˇ
souç, kde pak § by d l §ijˇ skrytěm noźnˇm
zp…sobem §ivota. Od svěch vod se bŘhem
l‚ta vzdalujˇ na kilometry daleko a objevu-
jˇ se na nezvyklěch mˇstech. étulek na-
ch zejˇ v r…zněch rozvalin ch a sklepˇch,
kde je vysok vzduçn vlhkost a kde na-
ch zejˇ Łkryt pýed nebezpeźněmi masaý-
kami, je§ na nŘ kladou sv vajˇźka. Larvy
masaýek vnikajˇ § b m do nosnˇch otvor…
a zahubˇ je.

Cesty, kudy se ropuchy stŘhujˇ, jsou dobýe
zn m‚ a d…kladnŘ prostudovan‚. Dnes u§
vˇme, za jakěch podmˇnek doch zˇ ke stŘ-
hov nˇ §ab. Ale jak ropuchy nach zejˇ ces-
tu k vodŘ, je dosud znaźněm tajemstvˇm.
Proto§e nejsou schopn‚ vidŘt na vŘtçˇ
vzd lenosti, nemohou sv‚ vody vyhled -
vat zrakem. KromŘ toho se okolˇ jejich
cesty k vodŘ nŘkdy mŘnˇ. Velmi źasto
pýetˇnajˇ cestu nov‚ silnice, byly zde po-
staveny nov‚ budovy nebo tu byl vysazen
les. Ropuchy pýesto najdou "sv‚" mˇsto
i v pýˇpadŘ, §e u§ jejich mateýsk voda ne-
existuje, proto§e byla mezitˇm zasyp na.
Proto nem…§e § by v‚st k vodŘ ani jejˇ
charakteristick v…nŘ. Zd se, §e existuje
souvislost se zemskěm magnetismem
a s mŘsˇźnˇmi f zemi.

Ze vçech

stran se teÔ § by soustýeÔujˇ u těch§ vod,
v nich§ se samy narodily. Na t‚to pouti
k vodŘ se nepodˇlejˇ jen nedospŘl‚ § by.
Cestou se setk vajˇ poźtem pýeva§ujˇcˇ
samci se samicemi. Vyl‚zajˇ jim na z da
a pevnŘ se jich zachytˇ. Nech vajˇ se tak
n‚st k vodŘ, kterou majˇ § by pudovŘ zafi-
xov nu od chvˇle, kdy opustily tuto vodnˇ
n dr§ pýi promŘnŘ pulce v § bu. Pokud je-
jich cesty pýetˇn silnice, st vajˇ se ropu-
chy ve velk‚m mno§stvˇ obŘtmi automobi-
lov‚ho provozu. V nŘkterěch oblastech
doch zˇ k takov‚mu nahromadŘnˇ putujˇ-
cˇch ropuch, §e je silnice u§ v kr tk‚ dobŘ
pokryta mrtvěmi § bami. D…sledkem bě-
vajˇ tاk‚ silniźnˇ nehody. Takov‚ silnice
pak musejˇ bět v dobŘ p ýenˇ ropuch uza-
výeny, aby se zamezilo neçtŘstˇ a masov‚
likvidaci ropuch.

lovŘkem obhospodaýovan a vyu§ˇvan
krajina umo§ĺuje tedy vçestrann‚ vyu§itˇ
tohoto pýˇrodnˇho prostýedˇ, neboś v nˇ je
mnoho drobněch a nejmençˇch vodnˇch
n dr§ˇ, je§ splĺujˇ i dalçˇ d…le§itou pod-
mˇnku pro pýe§itˇ: poskytujˇ mo§nosti pro
rozmno§ov nˇ.
Zp…sob §ivota: Ropucha obecn , aktivnˇ
zvl çtŘ v noci, opouçtˇ v prvnˇch jarnˇch
nocˇch sv‚ zimnˇ Łkryty. D‚çś a teploty
nad 10 stupĺ… Celsia ji pak podnŘcujˇ, aby
vyhled vala mˇsta vhodn pro rozmno§o-
v nˇ. To trv jen velmi kr tce a źasto kon-
źˇ pro vŘtçinu ropuch obecněch u§ kon-
cem býezna źi zaź tkem dubna. Teplě
d‚çś probouzˇ § by v jejich zimnˇch Łkry-
tech, kter‚ jsou na bezmrazěch mˇstech
pod prkny, pod vŘtçˇmi kameny, v dŘr ch
v listnatěch lesˇch a v kýovin ch.

Prostýedˇ:

Tak obrovskě are l rozçˇýenˇ na-
znaźuje, §e tento druh nem § dn‚ zvl çt-
nˇ n roky na prostýedˇ. Ropuchu obecnou
najdeme skuteźnŘ od nˇ§in a§ do hor do
nadmoýsk‚ věçky pýes 2000 m ( ve stýe-
doasijskěch hor ch jeçtŘ věçe. ¦ije stejnŘ
tak v lesˇch a lesostepˇch jako v lidskěch
sˇdlech, pýi býezˇch malěch vodnˇch n dr§ˇ,
ýek i lagun. dokonce i v brakickěch nˇ§i-
n ch, vytvoýeněch z mŘlk‚ho moýsk‚ho
dna źlovŘkem (poldrech) pýi pobýe§ˇ Se-
vernˇho moýe. Je hojněm obyvatelem list-
natěch les… a park…, kýovisek, §ije ve vini-
cˇch, v pustin ch, v sadech a ohrad ch,
v lomech a pˇskovn ch i ve vlhkěch pýˇ-
stupněch sklepˇch. Ropucha obecn je te-
dy druhem, kterě je schopen pýizp…sobit
se jak‚mukoli jen trochu vhodn‚mu pro-
stýedˇ.

Rozçˇýenˇ: StejnŘ jako skokan hnŘdě zaujˇ-
m i ropucha obecn mezi evropskěmi § -
bami nejvŘtçˇ are l. ¦ije pravdŘpodobnŘ
na obrovsk‚m Łzemˇ od ji§nˇho ćpanŘlska
po stýednˇ ćv‚dsko jeçtŘ ve vŘtçˇm poźtu
ne§ skokan hnŘdě, zasahujˇcˇ jeçtŘ vˇce na
sever. Ve Stýedomoýˇ se tento druh vysky-
tuje na cel‚m Pyrenejsk‚m poloostrovŘ,
po cel‚ It lii a na Sicˇlii, v üecku a§ po
Egejsk‚ moýe, i na Balk nŘ. Nevyskytuje
se na Kr‚tŘ, Sardin, Korsice a na Bale -
r ch, ani v tundýe na dalek‚m severu. Ne-
vyskytuje se ani v Irsku. Jejˇ are l se t h-
ne v çirok‚m p su pýes stýednˇ a severnˇ
Asii a§ do Japonska. Vyskytuje se i v se-
vernˇ Africe, patýˇcˇ zoogeograficky k Evro-
pŘ.

Po cel‚ hornˇ stranŘ tŘla jsou rozmˇstŘny
vˇce źi m‚nŘ vystoupl‚ vŘtçˇ a mençˇ bra-
davky, pro kter‚ je ropucha pova§ov na za
oçkliv‚ho §ivoźicha. Ropuchy obecn‚ z ji§-
nˇch oblastˇ majˇ na bradavk ch jeçtŘ trni-
t‚ věr…stky. Tyto ropuchy jsou pova§ov ny
za samostatně poddruh Bb. spzäosus.
Duhovka oka je zbarvena zlatavŘ zelenŘ
a§ mŘdŘnŘ. Zorniźky jsou vodorovn‚. Du-
hovka ropuchy kr tkonoh‚ je svŘtlejçˇ. Ro-
pucha obecn m pomŘrnŘ dlouh‚ zadnˇ
nohy. Sk źe a kr źˇ. nedovede vçak tak
hbitŘ bŘhat jako ropucha kr tkonoh .Je-
jˇ bŘh je spˇçe pomal‚, rozv §n‚ kr źenˇ.
Je-li znepokojena nebo v nebezpeźˇ, po-
kouçˇ se vzd lit se poskoky.

Pýi objˇm nˇ se samci dr§ˇ samic pomocˇ
źerněch rohovitěch mozolŁ na vnitýnˇ stra-
nŘ prvnˇch týˇ prst… tak pevnŘ, §e je mŁ§e-
me sundat jen velmi obtˇ§nŘ. Podle tŘchto
mozol… je mo§no rozliçit velk‚ samce od
mençˇch samiźek. Sameźkov‚ nemajˇ zvu-
kov‚ rezon tory, tak§e jejich vol nˇ v dobŘ
rozmno§ov nˇ je tlumen‚ a znˇ jako "orrt,
orrt".
Pozn vacˇm znakem ropuchy obecn‚ jsou
navz jem oddŘlen‚ velk‚, zýetelnŘ vystu-
pujˇcˇ parotidy. U mençˇch ropuch kr tko-
nohěch a ropuch zeleněch probˇhajˇ tyto
§l zy pýibli§nŘ rovnobاnŘ, u ropuchy
obecn‚ se vzadu rozestupujˇ. D le je hlava
ropuchy obecn‚ çirçˇ a zaokrouhlenŘjçˇ.
Plovacˇ bl ny dosahujˇ asi do poloviny nej-
delçˇch prst….

Ropuchy t‚to oblasti majˇ mimoto
źasto na hýbetŘ tmav‚ body nebo skvrny,
tak§e vypad jako vzorkovaně. V ji§nˇ Ev-
ropŘ §ijˇ t‚§ pozoruhodnŘ velk‚ formy, je§
mohou velikostˇ i hmotnostˇ dvojn sobnŘ
pýedstihovat ropuchy z oblasti severnˇho
NŘmecka. V z vislosti na vŘku kolˇs veli-
kost zvl çtŘ u samic, je§ jsou vŘtçinou
podstatnŘ vŘtçˇ ne§ samci. Tento rozdˇl ve
velikosti je nejn padnŘjçˇ. kdy§ § by putu-
jˇ k vod m, aby se rozmno§ovaly. Samce,
kter‚ samiźka cestou potk , dopravˇ bez
potˇ§ˇ na sv‚m hýbetŘ na vzd lenost nŘko-
lik set metrŁ k vodŘ, kde pak doch zˇ
k rozmno§ov nˇ.

Ropucha obecn

,., Bufo bufo.,.

Znaky: Velk , neo-
hraban a siln § -
ba. Zcela dospŘl‚
samice nejvŘtçˇ for-
my dorŁstajˇ d‚lky
a§ 15 cm. Ropucha
obecn je nejvŘtçˇ
a nejhojnŘjçˇ
evropskou ropuchou. VŘtçinou m jejˇ tŘlo
jednotv rnŘ hnŘdou, tmavŘ hnŘdou nebo
okrovou barvu, kter pýech zˇ do hnŘda-
v‚ho a§ çedav‚ho zbarvenˇ býicha. Býicho
m…§e bět bez jak‚koli kresby, źasto je
vçak tmavŘ mramorovan‚. V severnˇ
a stýednˇ EvropŘ se odchylky tohoto zbar-
venˇ vyskytujˇ jen zýˇdka. V ji§nˇch oblas-
tech Evropy se vçak vyskytujˇ i ropuchy
cihlovŘ źerven‚, pˇskovŘ §lut‚ źi olivovŘ
zelen‚.

Ropucha obecn

,., Bufo bufo.,.

Znaky: Velk , neo-
hraban a siln § -
ba. Zcela dospŘl‚
samice nejvŘtçˇ for-
my dorŁstajˇ d‚lky
a§ 15 cm. Ropucha
obecn je nejvŘtçˇ
a nejhojnŘjçˇ
evropskou ropuchou. VŘtçinou m jejˇ tŘlo
jednotv rnŘ hnŘdou, tmavŘ hnŘdou nebo
okrovou barvu, kter pýech zˇ do hnŘda-
v‚ho a§ çedav‚ho zbarvenˇ býicha. Býicho
m…§e bět bez jak‚koli kresby, źasto je
vçak tmavŘ mramorovan‚. V severnˇ
a stýednˇ EvropŘ se odchylky tohoto zbar-
venˇ vyskytujˇ jen zýˇdka. V ji§nˇch oblas-
tech Evropy se vçak vyskytujˇ i ropuchy
cihlovŘ źerven‚, pˇskovŘ §lut‚ źi olivovŘ
zelen‚.

Nepřáteli užovky hlad-
ké jsou ježci, kuny i divoká a domácí pra-
sata a mnoho druhů ptáků. V lidských
sídlištích loví mladé užovky též krysy.
Když se k užovce hladké přiblíží člověk,
zůstává často na místě tak dlouho, že se jí
můžeme dotknout. Obvykle se pak stočí,
syčí a opakovaně kouše. Může se zakous-
nout drobnými zoubky tak pevně, že zů-
stává zakousnuta delší dobu. Jehlovité
zoubky pak zanechávají jemné vpichy, kte-
ré mohou mírně krvácet. Protože se tak
brání a je poněkud podobná zmiji (ta má
však v očích svislou zornici, kýlovité šupi-
ny a nápadnější zbarvení i kresbu, pova-
žují ji velmi často neznalí lidé za "nebez-
pečného" jedovatého hada a "hrdinně" ji
ubíjejí. A protože člověk navíc zabírá nebo
ničí životní prostředí těchto hadů, je
ochrana biotopů užovky hladké bezpodmí-
nečně nutná.

Ta se rodí v prů-
hledných obalech, z nichž se brzy osvobo-
zují čilým vrtěním a mrskáním. Při naroze-
ní jsou asi 15 cm dlouhá.
Potrava: Ještěrky (včetně slepýšů, drobní
savci a mladí hadi. Místy se živí hlavně
ještěrkami, jinde holými mláďaty rejsků.
Všeobecně: Do větší nebo bránící se kořis-
ti se had zakousne, pevně ji ovine několi-
ka smyčkami těla, a tím udusí. Drobnou
kořist polyká živou. Velké ještěrky dovede
tato užovka ovinout tak pevně, že jim zne-
možní kousání. Když se to nepodaří, může
se taková ještěrka zase zakousnout do
užovky, která sevření uvolní, pokouší se
zbavit se ještěrky, zakousnuté do jejího tě-
la a ta může utéci.

Způsob života:

Užovka hladká je pomalý,
ale velmi mrštný had, zdržující se převáž-
ně na zemi, šplhající však obratně ve křo-
ví. Je velice věrná stanovišti, takže ji mů-
žeme vídat při slunění vždy na témž místě,
za příznivého počasí i v době, kdy je zata-
ženo. Protože není příliš teplomilná, vyhle-
dává zimoviště až teprve v polovině října.
Aktivní je opět za teplého počasí už v břez-
nu. V době páření v dubnu se sameček za-
kusuje samičce do krku a obtáčí ji. Roz-
množování samičky závisí na tom, jak je
vykrmena a na průběhu jarního počasí-
může rodit každoročně nebo jen každé
2 až 3 roky 4 až 15 mláďat.