Rozšíření
Střední a Jižní Amerika, některé ostrovy v Karibiku.
Tento leguán obývá nejrůznější biotopy,
především však deštné pralesy, zvláště
v blízkosti vody.
Základní podmínky chovu
Před zakoupením leguána zeleného si uvědomte,
že dospělý jedinec potřebuje terárium velikosti
min. 200 x 100 x 200 cm. Sem se vejde jeden
samec a dvě samice (leguáni jsou pospolitá
zvířata). Ve větším teráriu můžete chovat více
zvířat. Dominantní samci se vzájemně nesnášejí.
Mladé leguány můžete chovat v menším teráriu,
které musí být vysoké, se spoustou větví ke
šplhání. Leguán zelený rád odpočívá na vodorovné
větvi u stropu terária, blízko lampy.
Vybudujte dostatek úkrytů, takže se na sebe
zvířata nemusí neustále dívat. Ideální jsou široké
PVC trubky s prkénkem nebo podlahovou
krytinou uvnitř.

LEGUÁN ZELENÝ

1GUANA IGUANA,
Často chovaný ještěr, proslulý snadnou péčí;
chovatelé však bohužel dosud dělají hodně
chyb (viz kapitola Choroby). Hlavní chybou
je, že si lidé kupují mladé leguány, aniž by věděli,
jaké délky mohou dorůstat.
Vzhled
Leguán zelený dosahuje délky 1,5-2 m, přičemž
trup měří u samce 50 cm, u samice 40
cm. Je to denní stromový ještěr. Má šedozelenou
barvu, často s tmavšími pruhy na těle
a ocase. Na hřbetě a kořeni ocasu je hřeben.
Pod tupou hlavou visí velký žlutý krční lalok.
Pod dolní čelistí je velká kulatá šupina.
Poddruh /. i. rhinolopha pochází ze severní
Kostariky a má na nose dva až tři měkké rohy,
na rozdíl od /. i. iguana, který žije v jižní Kostarice.

Páření

Nechtě tyto ještěry dva měsíce zimovat při
teplotě 10—15 °C. Páří se od dubna do června.
Březí samice má na bocích červenavé zbarvení.
Během období páření mohou být samci
vzájemně agresivní. Tento druh se v zajetí rozmnožuje
jen vzácně.
Kladení vajec
V létě klade samice 4-6 vajec do vlhkého písku.
Jakmile se samice začne zaoblovat, dejte
písek do jednoho kouta terária.

Krmení

Hmyz, myší mláďata, občas ovoce nebo zelené
listy. Ve volné přírodě se také živí jinými
ještěry, téměř stejně velkými, jako jsou sami.
Dejte jim misku s čerstvou vodou a každé ráno
postřikujte.
Určení pohlaví
Sameček má jasnější zbarvení, větší hlavu, silnější
tělo a rozšířený kořen ocasu. Pohlavně
dospělý sameček má modrozelený nebo oranžový
krk. Březí samice má červenooranžové
skvrny a pruhy na krku.

Rozšíření

Polopouště, skalnaté planiny a otevřené zalesněné
oblasti Utahu, Missouri, Texasu, Arizony
a severního Mexika.
Základní podmínky chovu
Pro párek ještěrů připravte velké stepní terárium
velikosti min. 100 x 40 x 40 cm. Tito ještěři
poměrně hodně pobíhají. Teplotu udržujte
25-35 °C, pod lampami 45 °C, v noci snižte
na 20 °C. C. collaris miluje slunce. Z kamenů
postavte dostatek úkrytů. Tyto ještěry můžete
chovat ve velkých teráriích společně s leguány
čukvala (Sauromalus spp.).

CROTAPHYTUS COLLARIS,

LEGUÁNOVEC OBOJKOVÝ
Živý ještěr se silným skusem.
Vzhled
Jednotlivé poddruhy tohoto 20-35 cm dlouhého
ještěra se od sebe mírně barevně odlišují.
Základní barva je zelená, žlutá nebo hnědá.
Tělo měří 9-14 cm, často má světlé skvrny
Mladý párek anolise obrovského. Samička má na bocích
žluté pruhy.
225
a tmavší pruhy. Okolo krku je černobílý „límec".
Jsou to denní, zemní ještěři, kteří mají
velkou hlavu. Jsou plaší, nervózní a mají sklon
ke kousání, mohou se však brzy ochočit.

Kladení vajec

Samička klade 1-2 kulatá vejce, obvykle jednou
za 1-5 týdnů. Zahrabává je do kypré hlíny 1-5 cm
hluboko, často poblíž rostlin. Pokud posypete
půdu stříbřitým pískem, hned poznáte, kde samička
hrabala. Vajíčka začněte hledat, jakmile
začne mít samička vpadlé boky. Pokud nemůžete
vejce najít, dejte starší jedince s kanibalskými
sklony do odděleného terária.
Mláďata se líhnou při teplotě 30 °C po 40
dnech, při 25 °C po 70 dnech. Líhnutí trvá při
24 °C 70 dní, při 18 °C až 90 dní.
Odchov mláďat
Mláďata chovejte samostatně nebo maximálně
po dvou v miniteráriích, protože se brzy začnou
vzájemně nesnášet. Krmte je stejně jako
rodiče. Malý anolis rudokrký měří asi 5-6 cm,
ale může se snadno utopit v misce s vodou.
Denně je postřikujte vodou. Mláďata anolise
obrovského měří asi 12 cm. Potomci pohlavně
dozrávají během jednoho roku.

Páření

A. carolinensis i A. sagrei potřebují přibližně
dvouměsíční zimní odpočinek při teplotě
20-24 °C a zkrácení dne na 8-10 hodin. Snižte
dávky potravy a dvakrát týdně postřikujte.
Po osmi týdnech období odpočinku pomalu
ukončete a začněte postřikovat denně.
Pokud mají anolisové zimní odpočinek, začne
se sameček předvádět, kolébat a ukazovat svůj
barevný krční lalok. Období páření trvá obvykle
od května do září.

Určení pohlaví

Samci mají anální póry a větší krční laloky, zesílený
kořen ocasu, větší tělo a hlavu.
Mladé samičky anolise obrovského mají několik
prvních měsíců na bocích žluté pruhy. Poté
je však určení pohlaví obtížné. Zdravý sameček,
1,5 až 2 roky starý, má ztluštělý kořen
Tento samec anolise mramorovaného (Anolis marmoratus)
má viditelné rozšířený kořen ocasu.
ocasu (zvláště v období páření) a viditelně širší
hlavu. Sameček anolise obrovského zakončuje
kývání hlavou pohybem ze strany na stranu.
Samička na to odpovídá jednou úklonou
hlavy.

Potrava

Všechny druhy hmyzu a pavouci. Anolis obrovský
také žere myší mláďata a kousky masa.
Čas od času dávejte anolisům trochu sladkého,
měkkého ovoce (anolis obrovský má
rád bobulovité plody) a vodu slazenou medem.
Anolisové jen zřídka pijí z misky, proto
každý den postřikujte nebo si vyrobte odkapávací
zařízení (viz Chameleóni). Anolis obrovský
hodně pije.

Samečci

jsou silně teritoriální a vzájemně se
nesnášejí, i samičky však potřebují dostatek
prostoru. Pokud jedno zvíře ovládá druhé,
stres se projeví až za čas, když zvíře zhubne
a přestane přijímat potravu. Taková zvířata
od sebe oddělte.
Anolise můžete chovat s jinými neagresivními
ještěry stejné velikosti, např. s felsumami nebo
jinak barevnými druhy anolisů, ale také
s malými stromovými žábami (ty však žerou
mláďata anolisů). Anolis obrovský je však
agresivní vůči většině ostatních obyvatel terária
a menším jedincům hrozí sežrání.

Základní podmínky chovu

Pro dva až tři malé anolise připravte vysoké, dobře
osázené terárium s množstvím míst ke špl-
Anolis roquet summus, dospělý samec
Nejjednodušší způsob, jak v jednoduše zařízeném teráriu
najít vajíčka anolise rudokrkého. je připravit do terária
malou nádobu určenou ke kladení vajec.
haní, které nesmí být menší než 30 x 30 x 50 cm.
Pokud chcete množit anolise obrovského, potřebujete
terárium velikosti 100 x 80 x 150 cm, do
něhož umístěte jednoho samečka a tři samičky.
Despotický sameček potom rovnoměrně dělí
svou pozornost mezi všechny samičky. Všechny
samice dejte do terária najednou, aby si
jedna z nich nevytvořila na samečka dominantní
vliv. To se může stát, pokud dáte do terária
novou samičku.
Na dno terária dejte směs rašeliny, písku nebo
listovky, eventuálně promíchanou s rašeliníkem.
Vrstva půdy musí být asi z poloviny tak
vysoká, jaká je délka největší samičky.
Terárium osvětlujte na 12-14 hodin denně
a udržujte denní teplotu mezi 20-35 °C (teplejší
místo je pod lampami) a relativní vlhkost
60-80% (u druhu A. r. rummus 80-100%).
Noční teplota by měla být 20-25 °C, vlhkost
80-95%.

Tento druh může být velice krotký.

Je známa
řada poddruhů. Anolis roquet summus (novější
název Dactyloa r. s.) je nejznámější z 6
poddruhů druhu A. roquet žijících na Martiniku.
Tito obyvatelé deštných pralesů dorůstají
až 22 cm. Sameček má krásné pestré zbarvení
se smaragdově zelenou podkladovou
barvou, zatímco samička má podélné pruhy.
Anolis (bimaculatus) sabanus je až 18 cm
velký ještěr z ostrova Saba (Nizozemské Antily).
Žije ve skalnatém terénu mezi kmeny stromů.
Má světle hnědou podkladovou barvu
s černohnědými skvrnami, které připomínají
pantera. Krční lalok je žlutavý.
Anolis sagrei (nyní zvaný Norops s.), anolis
šedý, žije na Kubě, Jamajce, Floridě a Bahamách.
Má hnědou barvu s tmavými a světlými
skvrnami. Samička má žlutý hřbetní pruh
a dva hnědé pruhy na bocích. Tupá, vysoko
posazená hlava má velkou krční kapsu, která
může mít barvu od červenooranžové se žlutou
hrudí až po žlutou s červenými skvrnami. Sameček
dosahuje délky 18 cm, samička 14 cm.
Tento ještěr žije v křovinách a drží se nízko při
zemi.

ANOLISOVÉ

ROD ANOLIS,
Je známo asi 350 druhů tohoto rodu. Tito denní
ještěři žijí hlavně na jihu Severní Ameriky,
v tropické Jižní Americe a v Karibiku. V teráriích
se pravidelně chová jen několik druhů.
Vzhled a rozšíření
Anolisové jsou štíhlí šplhaví ještěři s příchytnými
lamelami na prstech u nohou. Mají
omezenou schopnost barvoměny. Samečci
mají poměrně velký krční lalok, který je však
vidět pouze při nafouknutí během předvádění.
Ocas tvoří o něco více než polovinu celkové
délky.
Anolis rudokrký (Anolis carolinensis) žije na
jihovýchodě USA (Florida), na Bahamách
a Kubě. Má zelenou nebo hnědou barvu a růžovočervený
krční lalok. Žije na stromech,
keřích a v zahradách, dorůstá až 20 cm a je
dobře známým ještěrem „pro začátečníky".
Anolis obrovský (Anolis equestris) žije na
Kubě a Floridě; dosahuje délky až 55 cm. Tento
druh žije v korunách stromů. Pod zelenými
hranatými šupinami prosvítá žlutá pokožka
a šupiny připomínají uzdu (odtud jeho
latinský název). Nezdraví a stresovaní jedinci
mají tmavší barvu. Nad předníma nohama
a pod očima jsou žluté a bílé pruhy. Sameček
má velkou hlavu a výrazný hřeben mezi hřbetem
a boky. Obě pohlaví mají nízký hřebínek.