Obrana

V nebezpečí se trnorep snaží rychle vklouznout
do nory s úzkým vchodem, který ucpe
ocasem. Mohou se také výhružně nafukovat.
Manipulace
Tato zvířata snadno podléhají stresu, a proto
je přenášejte co možná nejméně, ať jsou sebekliďnější.

Odchov mláďat

Z důvodu možného stresu nedávejte do jednoho
terária více než dvě mláďata. Pokud tak
učiníte, poskytněte jim řadu možností úkrytu
a dostatek potravy.
Potomky chovejte stejným způsobem jako rodiče.
Krmte je drobným hmyzem a každý den
postřikujte trochou vody.
Podložte ještěry novinami, aby si neucpali žaludek
pískem.
Mláďata měří 7-8 cm, rychle však rostou a pohlavně
dozrávají po 3-4 letech. Pohlaví lze
rozlišit po 1,5 až 2 letech.

Kladení vajec

Březí samička je tlustší a agresivnější. Potřebuje
rozmanitou, vysoce výživnou stravu. 4-6
týdnů po páření, v červnu až červenci, klade
samice 10-25 vajec, která zahrabe do mírně
vlhké půdy o teplotě 30 °C. Samička pak uzavřené
hnízdo po celé týdny hlídá. Při teplotě
30 °C a vlhkosti 95-100% se vajíčka líhnou za
85-100 dní. Posledních několik týdnů neudržujte
vermikulit příliš vlhký.
Vajíčka dejte vedle sebe do velké nádoby. První
vylíhlé mládě pohybem přes ostatní vajíčka
povzbudí k vylíhnutí i ostatní.

Páření

Trnorep africký potřebuje období zimního
spánku nebo odpočinku (to však neplatí pro
trnorepa druhu U. maliensis). V prosinci
a v lednu snižte teplotu na 15-20 °C, osvětlujte
pouze na 6 hodin. V teráriu musí být jedno
35 °C teplé místo pod lampou.
Párek trnorepů se musí dobře snášet a být připraveni
k páření ve stejnou dobu. Někdy musíte
zvířata vyměnit.
Sameček se předvádí před samičkou, kývá
hlavou, krouží před ní a na ní. Přitom vylučuje
bílý sekret na zem a na záda samičky. Pokud
samička není připravena k páření, převrátí
se na záda a sameček se po chvíli odpojí.
Pokud je samice ochotná, probíhá páření obvyklou
formou u ještěrů včetně pevného
skousnutí krku.

Určení pohlaví

Obtížné. Během období páření se u samečka
femorální póry přemění v kožní záhyby. Sameček
provádí namlouvací rituály zahrnující kývání
hlavou. Dospělý samec je o něco větší než
samice, má širší hlavu, často na spodní straně
černou, a špičatý nos. Samice má světlejší
spodní stranu hlavu a tupý nos. Sameček má
břicho skvrnité, zatímco samice spíše bílé.

Základní podmínky chovu

Do horkého pouštního terária rozměrů 150
x 50 x 50 cm umístěte maximálně jednoho samečka
a jednu samičku. Více jedinců stejného
pohlaví se vzájemně stresuje, což se projevuje
větší náchylností k nákaze červy.
Udržujte teplotu 30-55 °C, přičemž nejvyšší
teplota je pod lampami. V noci by měla teplota
klesnout na 25 °C. Potřebujete také podlahové
vytápění, abyste udrželi teplotu půdy
přes den na 23-30 °C, v noci 21-25 °C. Tito
ještěři si rádi hloubí vlastní nory v min. 15 cm
vysoké vrstvě písčité půdy. U čistého písku
vytvořte úkryty pod kameny a dřevem, které
můžete snadno kontrolovat.

Teplota

Trnorep africký žije v oblastech, kde jsou zim-
Uromastyx maliensis, samička
Samičky také jeví teritoriální chování a mohou nepozorovaně
podlehnout stresu. Může mezi nimi dojit rovněž
k soubojům jako zde
Uromastyx acanthinura, párek, samička nahoře
ní teploty 0 °C a letní až 53 °C. Během dne
může teplotní rozdíl činit až 35 °C. Půda se na
slunci může ohřát až na 80 °C. V hlubokých
norách, kde trnorepi žijí, jsou teploty mírnější
a stálejší. Optimální tělesná teplota se pohybuje
okolo 40 °C. Změna barvy a pozice
zvířete ukazuje na nutnost regulace teploty
a snížení ztráty tekutin.
Přebytečné soli vylučují trnorepi nosními
otvory a můžeme je pozorovat jako bílé okraje.
Mohou si ukládat vodu pod kůži a destilovat
vodu z moči; při delších období sucha spalují
tělesný tuk, a získávají tak tekutiny.

Rozšíření

Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye a Mauretánie,
slunečné a horké pouštní a polopouštní
oblasti s řídkou vegetací a vzácnými srážkami.
Tito denní ještěři si hrabou hluboké dolíky ve
tvrdé půdě. Každý sameček má vlastní teritorium
o rozsahu několika hektarů, na němž
má několik samiček s vlastními teritorii.

Vzhled

Trnorep africký dorůstá délky 40-45 cm, má
šedohnědou barvu se zelenými, oranžovými
nebo žlutými skvrnami. Tvarem často úplně
černé hlavy se podobá želvě. Má podsadité,
zploštělé tělo se silnýma nohama a mohutným
ocasem. Na ocase má řady ostnitých šupin
uspořádaných do prstenců,
jsou známy tři poddruhy (U. a. acanthinura,
U. a. dispar a U. a. geyri), které můžeme rozlišit
podle počtu prstenců na ocase a množství
šupin ve střední části těla.
Až do roku 1996 se do Evropy běžně dovážel
druh U. maliensis, obvykle právě pod názvem
U. acanthinura. Oba druhy může rozlišit jen
zkušený odborník velice pečlivým pozorováním
a počítáním určitých šupin.

UROMASTYX ACANTHINURA

TRNOREP AFRICKÝ
(SKALNÍ)
Zákonná ochrana: všechny druhy rodu Uromastyx
jsou chráněny přílohou CITES II.
Trnorepi (U. acanthinura, U. aegyptia, U.
hardwickii, U. maliensis) nejsou vhodní pro
chovatele-začátečníky, ale mnoho začátečníků
bývá v pokušení je zakoupit. Trnorepi jsou
výjimečně klidná zvířata a mají zajímavý
vzhled, ale jsou náchylní ke stresu a vyžadují
vysokou úroveň péče.